Nakladatelství Paseka vydalo Malý slovník starého vojenského názvosloví Jana Vogeltanze s ilustracemi Jiřího Procházky. Kdo si při čtení rád kontroluje význam slov, já třeba ano, tak zde najde na 160 hesel, především označení různých typů vojska. Ale je tu třeba pořádně vysvětleno i slovo ordonance, provázející každého čtenáře Švejka, nebo se dozvíte, kdo je plukovní profous a co je to čákaembuskáda. Pro aktuálnost však opisuji heslo kontramarš. To se teď docela hodí: …jest vojáky nazýván protichůdný pochod, cesta jiným směrem, než bylo původně určeno. Jen abyste věděli, jak se dá taky současnost nazývat opisem.

Manželé Michálkovi byli zase očarováni vojenskými hroby z 19. století. Fotograf Ladislav Michálek (jeho žena bohužel v roce 2006 zemřela) o nich vydal vlastním nákladem tři knihy, v roce 2008 Zaniklé pražské vojenské hřbitovy (o bývalých vojenských hřbitovech na Hradčanech a v Karlíně) a Olšany hrdinské (Olšanské hřbitovy I až X a dva Obecní hřbitovy), v letošním roce pak Kamenů hlas. O válce roku 1866.

Když už jsme u toho, tak staré nápisy na hrobech bychom dnes měli počítat nejspíše k poezii. Americký básník Edgar Lee Masters, autor funerální sbírky Spoonriverská antologie, to potvrzuje suchým konstatováním: Nápisy na hrobech neříkají pravdu. Jejich hlavním úkolem je pravdu utajit. No právě Poezie tu není od sdělování pravdy.Tedy je zde namístě připomenout hřbitovní sběratelskou činnost básníka Radka Fridricha.

Podobný zájem má Spolek pro vojenská pietní místa, o. s., věnuje se však spíše mrtvým z válek 20. století: www.vets.estranky.cz.