K vidění byly dva bloky hlavní soutěže a šest filmů, které se ucházejí o Cenu Nicholase Wintona.

Stejně jako ve čtvrtek zaujala bulharská škola, a to především snímkem Rodinný portrét, který s duší a tragikomikou vypráví starý příběh Bulharky a Bulhara na turecké svatbě. O moc nezaostal ani vtipný animovaný snímek ze stejné země: Kousíček vzduchu, jež pozoruje žábu, která moc, moc chce létat.

Tentokrát se ale o slovo přihlásila i česká škola – dokumentem Turbodiesel. Což je těžko uvěřitelný film o muži, který posledních sedm let strávil v autě. Jí tam, myje se tam, dokonce tam i randí (jeho poslední přítelkyně s ním vydržela týden).

Tvrdohlavost aktéra prozrazuje i důvod, proč se vlastně k životu na čtyřech kolech odhodlal: „Manželka mi ve vzteku řekla, že se do toho auta můžu odstěhovat. A když pak skončil rozvod, tak jsem se tam odstěhoval.“ Pod výtvorem z dílen písecké školy FAMO je podepsán režisér Vojtěch Moravec.

A do čtveřice vybírám z přehlídky soutěžní snímek Arafat a já. Ve stylu Jima Jarmusche natočená povídka, jejíž hlavní hrdina miluje jistou Lisu, hlavně proto, že má narozeniny ve stejný den jako Jásir Arafat.

Filmy inspirované dobrem

Šest filmů se v Písku snažilo splnit zadání „inspirace dobrem“ v boji o Cenu Nicholase Wintona. Nejlépe se to dařilo krásnému a citlivému izraelskému snímku Ticho, kde se pro emoce, jak název napovídá, ani moc nemluví. Pozoruhodný byl i polský dokument Janek o bezdomovci, který si přivydělává tím, že lidem na nádraží čistí boty. Je taky zamilovaný do místní uklízečky, ale stydí se to před ní dát najevo. Kromě oné ženy miluje jazz a step.

Za domácí filmaře promluvil nejhlasitěji ostravský snímek Tatínku!!!, který si v animovaných záběrech pohrává s dětskou fantazií a ptá se na otázku, kolik toho musí holčička vykonat, aby táta odložil noviny a šel si s ní hrát.