Hlavní obsah

Vladana Terčová: Čeští filmaři hýří originalitou a nápady

Právo, Zbyněk Vlasák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vladana Terčová se letos poprvé ujímá řídící pozice Mezinárodního festivalu studentských filmů v Písku. Pokusí se ukoordinovat přehlídku i se všemi doprovodnými programy a samotných filmů tak moc neuvidí.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Vladana Terčová letos převzala vedení festivalu po svém otci.

Článek

Co způsobilo, že se z města Fráni Šrámka stalo město kinematografie?

Dříve jsme v Písku měli letní filmovou školu, než se přestěhovala do Uherského Hradiště, nedaleko jsou Čimelice, kde díky průmyslovce vyrostlo spoustu současných filmařů a hodně lidí si náš festival spojuje i s tímhle městem. I řada osobností české kinematografie je s Pískem propojena – skladatel filmové hudby Jiří Srnka nebo velká osobnost animované tvorby Radek Pilař. Film tam má výjimečné prostředí.

Jak byste čtenářům představila samotný festival?

My se snažíme o to, aby nebyl jen pro studenty, ale pro širokou veřejnost. A taky nechceme předhánět ostatní festivaly v počtech filmů a hostů, tenhle směr pro nás není, my se chceme zaměřit na kvalitu a program.

Letošní ročník je už osmý v pořadí, takže jste si stihla udělat obrázek o úrovni světového studentského filmu. Jak jsou na tom v porovnání se zahraničními kolegy čeští tvůrci?

Nemáme se za co stydět. Ano, jsou vidět rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v technické úrovni. V Německu mají studenti mnohem větší rozpočty. Ale my to zase doháníme originalitou zpracování a nápadem.

Je i na obsahu snímků nějak poznat země jejich vzniku?

To tak úplně říct nejde. Kulturní podtext je vidět z dokumentů, ale jinak, že byste na první pohled poznal australskou kinematografii, to asi ne.

V soutěži jsou mezi českými snímky zástupci z různých filmových škol. Jak dopadá jejich srovnání?

Třeba filmy z pražské FAMU jsou pro diváka možná trochu méně srozumitelné. Ubíhají hodně do abstrakce, kdežto ostatní školy se spíše drží reálných věcí, reálných příběhů. To je aspoň můj dojem.

Jaké jste na letošek připravili novinky?

Zajímavé mohou být workshopy a přednášky. Účast přislíbil třeba Ivan Passer, který byl loni v porotě a tak se mu u nás zalíbilo, že přijede i letos. Své zkušenosti bude předávat i náš patron – kameraman Miroslav Ondříček. Potom jsme připravili pohádková představení pro děti, budeme mít kinematograf v městském parku. Několik filmů také umístíme na internet: na stránky Streamu a Novy.

Máte i novou sekci, která nese v názvu anglického zachránce československých dětí z roku 1939 Nicholase Wintona...

Je to takový předvoj před příštím rokem, kdy na sedmdesáté výročí záchrany dětí z okleštěného Československa vypraví společnost Winton Train speciální vlak, který pojede z Prahy do Londýna. V Písku se v rámci projektu budou promítat filmy s tematikou, která se buď dotýká přímo pana Wintona nebo je nějak inspirována dobrem jako takovým.

A zdaleka ne poslední novinkou je i to, že jste letos poprvé ředitelkou. Co máte na starosti?

Skoro všechno, organizaci, koordinuju i činnosti mezi studenty, společně s asistentkou dohlížíme na celý průběh. Takže ani všechny filmy, přiznám se, neuvidím, protože té práce kolem je opravdu spousta.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám