Nebo se jím v duchu rčení o zakázaném ovoci může stát výrazně publikovaný fakt, že se stal prvním filmem, který ruské ministerstvo kultury odmítlo vpustit do distribuce pro údajně závadný obsah. A chtěla bych doufat, že tím lákadlem nebudou pornografické (sexuální akt včetně zobrazení genitálií) scény, jimiž se snímek dost hemží.

Distribuční slogan označuje Klip za Kids nového milénia (Kids je sedmnáct let starý americký film, který zachycuje život newyorských teenagerů, vyplněný drogami a sexem). A budiž připomenuto, že každá generace má své „kids“ ve smyslu zlobivých dětí, které se bouří proti rodičům, pravidlům, v lepších případech i establishmentu, a činí tak v objetí sexuálním i drogovém. A v každé generaci bychom našli umělce včetně filmařů, kteří tuto sexuálně drogovou vzpouru více či méně explicitně přenášejí na plátno. Tedy nic nového pod sluncem, jde však o to, v čem je právě Klip mimořádný, případně nový.

Jeho hrdinkou je dospívající srbská dívka Jasna, která z pohledu rodičů chodí do školy a „ven“, doma s ničím nepomůže a vůči rodině, zejména těžce nemocnému otci, se chová dost drsně a chladnokrevně. Z pohledu svého (a diváků) tráví čas hlavně na mejdanech, v sexu a drogách je odhodlaná prakticky ke všemu. V hloubi své nezralé duše je to ovšem hodná, citlivá holka, která zoufale touží po lásce.

Isidora Simijonovicová jako Jasna je talentovaná dívka.

Isidora Simijonovicová jako Jasna je talentovaná dívka.

FOTO: Artcam

Takže opět nic nového pod sluncem. Maja Milošová chtěla samozřejmě zachytit víc než tento poněkud již otřepaný model dětí, jejichž puberta dává okolí pořádně zabrat a z nichž některé z ní vyrostou s většími či menšími šrámy, jiné z ní bohužel nevyrostou nikdy.

Jenže se příliš zaměřila právě na zobrazení onoho současného života a všechny okolnosti, které se na jeho momentálním stavu podílely, zasunula do pozadí. I když sama tvrdí, že se ve filmu „prolíná krutá realita s milostnými scénami, lhostejností mladých a sociálními problémy současného Srbska“, nepodařilo se jí vyjádřit příčinné souvislosti ani vývoj byť jen hlavní hrdinky. Ta se pro lásku ke staršímu spolužákovi nechá od něj až zoufale ponižovat, což je samo o sobě téma, které by zasloužilo mnohem hlubší pohled.

V závěru filmu se sice začne tvářit a chovat maličko jinak než v celém jeho průběhu, lze si domyslet, že začíná trochu něco chápat, ale k nalezení sebe samotné má ještě hodně daleko. Film nemá silný příběh, je skutečně jen klipovitým zachycením určitého stavu, a tudíž je po chvíli už vlastně velmi nudný – pokud se diváci nevypravili na zmíněné pornografické scény. Neustále se jen opakuje totéž: mejdany, alkohol, drogy, násilí. Sex, lži a video. Jasna i její kamarádi si totiž neustále natáčejí sami sebe i sebe navzájem na mobilní telefony, záběry si ukazují a umísťují je na sociální sítě, čímž se vše zobrazované ještě znovu opakuje – ovšem z poněkud jiného úhlu pohledu, než je režisérčin.

To také patří k lepším stránkám filmu stejně jako výkony všech mladistvých aktérů, což jsou vesměs šestnáctiletí neherci, které Milošová dokázala navzdory vlastnímu mládí vést obdivuhodně jistou rukou k přirozenému a přesvědčivému herectví.

Nakonec je ale film „mimořádný“ právě jen zobrazovaným sexem – předchozí filmaři, kteří točili na téma problémů dospívání a generačních i sociálních propastí, byli vesměs cudnější. Díky tomu jsou ale jejich filmy působivější: je v nich víc prostoru pro soustředění na příběh i pro vyjádření myšlenek. A detaily sexu si diváci zajisté umí představit.

Celkové hodnocení: 45 % 

Klip bude ve čtvrtek od 20.15 promítán v rámci pražského Fresh Film Festu v kině Světozor.