Nabízí tak nejen celovečerní filmy, jejichž tvůrci (nebo předměty jejich zájmu) jsou představiteli výsostné a originální angažovanosti ztvárněné uměleckou formou, odvážné intervence do soukromých sfér mocných korporací (americké duo Yes-Men, trailer ZDE) či mediální manipulace (belgičtí kabaretiéři Neveneffecten).

Vzdorovití autoři i hrdinové jsou zastoupeni také v řadě nesoutěžních celovečerních filmů. Pozornosti by neměl ujít například snímek Žluté moře, což je jihokorejský trhák bravurně kombinující sociální drama s akční řežbou, nebo belgičtí Upíři, mystifikační a satirický dokument o nelehkém životě upírů v současné belgické metropoli. Upíři, tentokrát sociálně vyloučení a velmi nebezpeční, se objeví také v postapokalyptickém filmu Stake Land.

Zaujmout by měly i oba díly brazilské Elitní jednotky. Pokračování Zlatým medvědem z Berlinale oceněné jedničky se vloni stalo komerčně nejúspěšnějším brazilským filmem, který očekáváním a návštěvností v prvním týdnu položil na lopatky i Avatara. Festivaly stále žádanější argentinskou kinematografii zastupují subtilnější snímky Carancho a Las Acacias.

Pro téma vzdoru byly vybrány rovněž některé celovečerní dokumenty. Za všechny jmenujme skvělý a mrazivý film Věznice Írán, přibližující situaci v Íránu během prezidentských voleb a ve dnech následujících. Snímek letos získal na festivalu Jeden svět cenu za režii.

Klasiku pak v programu FFF reprezentuje starší britský snímek Kdyby… (1968) režiséra Lindseye Andersona. Mimochodem za kamerou stál Miroslav Ondříček.