Zdeněk Svěrák: Životopis předního českého herce a scenáristy

Zdeněk Svěrák vystudoval pedagogii a chvíli se živil jako učitel. Brzy ale zjistil, že mu tato práce nevyhovuje a začal pracovat v Československém rozhlase. Díky tomu se dostal k psaní divadelních her a scénářů k filmům, které jsou divácky oblíbené dodnes, i když vznikly i před desítkami let.

Zdeněk Svěrák, přední český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel, se narodil 28. března 1936 v Praze. Ještě před jeho narozením zemřel na sepsi po šlápnutí na hřebík jeho bratr (také Zdeněk). Svěrákovým rodičům se pak ještě narodila dcera Božena.

Zdeněk Svěrák vystudoval gymnázium a Vysokou školu pedagogickou. Po škole se s budoucí manželkou Boženou odstěhovali do severozápadních Čech, kde učili. Svěrák tedy jen čtyři roky, v roce 1962 začal pracovat v Československém rozhlase, kde se stal jedním z autorů rozhlasového pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v němž vznikla i dnes již legendární postava Járy Cimrmana.

Na konci šedesátých let odešel z KSČ, kam vstoupil v roce 1961, i z Československého rozhlasu. Jelikož v té době již textoval písně a vysílání jím podepsaných písniček nebylo najednou žádoucí, vydával svou písňovou tvorbu pod již dříve užívaným pseudonymem Emil Synek. Tak například vznikla roku 1973 pro Jiřího Schelingera píseň Holubí dům.

Svěrák podepsal Antichartu, za což se po sametové revoluci, které se aktivně účastnil, veřejně omluvil. Roku 1989 podepsal petici Několik vět a podpisem také podpořil výzvu za propuštění vězněného Václava Havla.

Roku 1994 Svěrák spoluzaložil se Svazem paraplegiků České republiky a Olgou Havlovou Centrum informací a pomoci Paraple. Organizace pomáhá lidem, kteří ochrnuli následkem poškození míchy vlivem úrazu nebo vinou onemocnění.

V roce 1968 se Zdeněk Svěrák poprvé objevil ve filmu, a to ve snímku Zločin v šantánu režiséra Jiřího Menzela, kterého znal z gymnázia. Od sedmdesátých let Svěrák píše scénáře k filmům ve spolupráci s různými režiséry. Ve svých filmech také většinou hraje. Ze snímků natočených podle jeho scénářů díky jeho perfektní práci s českým jazykem zlidověla spousta hlášek a scén.

Na počátku sedmdesátých let Svěrák s kamarádem Ladislavem Smoljakem napsali první společný filmový scénář, a sice pro snímek Jáchyme, hoď ho do stroje!. Tím započala jejich společná úspěšná scenáristická a obecně filmová kariéra.

Při tvorbě scénářů Svěrák hodně čerpá ze své krátké pedagogické zkušenosti. Mezi takové filmy pak patří například Marečku, podejte mi pero!, na kterém také spolupracoval se Smoljakem, nebo Obecná škola. Často také hrál role pedagogů.

V letech 1977 až 1991 pracoval jako scenárista ve Filmových studiích Barrandov, poté už se živil jen na vlastní pěst. Na začátku devadesátých let začal psát scénáře, podle nichž natáčel snímky jeho syn Jan Svěrák. Vznikly tak například filmy Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve.

O Zdeňku Svěrákovi byl natočen také jeden film, a sice dokument Tatínek, který o svém otci připravil Jan Svěrák ve spolupráci s dokumentaristou Martinem Dostálem. Snímek ukazuje život Zdeňka Svěráka od jeho narození, dětství a školních let, přes spolupráci s Ladislavem Smoljakem až po psaní scénáře k filmu Vratné lahve, který nechal Zdeňka Svěráka jeho syn několikrát přepracovat, což ho hodně štvalo.

Za své dílo Zdeněk Svěrák získal několik ocenění u nás i v zahraničí. Například je trojnásobným nositelem ceny čtenářů Magnesia Litera (za Jaké je to asi v Čudu,  Nové povídky a Po strništi bos), získal dva České lvy za nejlepší scénář (film Kolja a Vratné lahve), obdržel Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii, získal tři nominace na Oscara za cizojazyčný film (Vesničko má středisková, Obecná škola, Kolja), z nichž jednu proměnil (Kolja) a legendární sošku si odvezl z Ameriky domů.

Jára Cimrman je Svěrákovým dlouholetým projektem. Fiktivní postava se poprvé představila v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka roku 1966.

Roku 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, kde Svěrák a jeho spolupracovníci hrají hry, které Svěrák napsal s Ladislavem Smoljakem, kterého poznal během vysokoškolských studií. Mezi jejich nejslavnější divadelní představení patří Akt, Hospoda Na Mýtince nebo Záskok.

Zdeněk Svěrák tvoří dlouholeté duo se skladatelem Jaroslavem Uhlířem, kterého potkal v Armádní redakci Československého rozhlasu. Hudební dvojice spolu napsala stovky písní, hlavně pro děti. Mezi jejich největší hity patří Když se zamiluje kůň nebo Chválím tě, země má.

První text k dětské písničce napsal Zdeněk Svěrák už v roce 1967. Jednalo se o dodnes známou píseň s názvem Strašidýlko Emílek. Řada z písní, které otextoval, například Není nutno nebo Dej cihlu k cihle, zlidověla a je i součástí školní výuky.

Manželku Boženu Němečkovou poznal Zdeněk Svěrák na vysoké škole. Mají dceru Hanu a syna Jana. Hana má dva syny, Jan dceru a dva syny. Janova dcera Kateřina už má syna, tudíž je Zdeněk Svěrák kromě dědečka již i pradědečkem.

Zdeněk Svěrák patří mezi největší české herce nejen svým komediálním umem, ale i skutečnou výškou. Měří úctyhodných 190 centimetrů.

Může se vám hodit na Zboží.cz: