Tentokrát hrál bez orchestru zcela sám. Recitál ve Dvořákově síni se nesl ve znamení romantických klasiků Chopina i jubilanta Liszta (příští měsíc vzpomeneme 200 let od jeho narození). Ruskému pianistovi je mnohem bližší Chopin a pražský recitál to plně prokázal.

První část s Chopinovými dílky byla vydařenější než druhá s částmi Lisztových Let putování a Transcendentálních etud. I tak ale virtuozitou spojenou s citovostí během večera Luganský nadchl a po ovacích vestoje přidal ještě tři kousky (Dvořák, Liszt a Rachmaninov).

Oba české orchestry, které na festivalu vystoupily ve čtvrtek a v sobotu, přednesly Dvořákovy skladby. Ve čtvrtek v katedrále sv. Víta Česká filharmonie Requiem, v sobotu rozhlasoví symfonici v Rudolfinu Slovanské tance. Nabitá katedrála vyslechla velice kvalitní Requiem, řízené rumunským Švýcarem Ionem Marinem, kterému se povedlo tempově i hlavně dynamikou vypořádat s nástrahami prostředí. Podpořili ho i výborní sólisté (zejména Marie Kobielska a Jan Martiník) a Pražský filharmonický sbor.
Sobotní Slovanské tance v Rudolfinu prokázaly, že nový šéfdirigent SOČR Ondrej Lenárd české klasice rozumí dobře. Obě řady tanců měly švih i tanečnost.