Článek
Jedna z nich byla v majetku galeristy a sběratele Paula Facchettiho, který Šímu určitou dobu zastupoval, další patřila básníkovi a kritikovi Jean Pierre Jouveaovi, další básníku a spisovateli Philippu Soupaultovi. Domácí kolekce zastupují díla spisovatele a kritika Stanislava Šmatláka a spisovatelek Jarmily Glazarové a Marty Železné-Davouze.
Významná je i sbírka oděského rodáka a geniálního klavíristy Emila Gilelse, který se s malířem Janem Zrzavým (1890–1977) osobně stýkal od roku 1950, byl jeho nadšeným obdivovatelem a získal od něj několik obrazů. Jedním z nich je olej Tři barvy ovoce, který je také součástí výstavy.
Zátiší je postavené na kontrastu smetanově bílé zvrásněné látky, na které stojí zelená hruška, červené jablko a žlutý citron. Na zdánlivě malé ploše je naplno vidět malířovo mistrovství. To, jak umí pracovat nejen s barvou, ale i tvarem, který dokáže zredukovat tak, že i přes určité zjednodušení je patrný reálný základ zobrazovaných věcí.
Tato jeho schopnost je naplno vidět u portrétní tvorby. Byla inspirována gotickým uměním. Autor měl rád také starokřesťanské i byzantské umění, obdivoval malíře Albrechta Dürera či malíře ruských ikon. V jeho dílech často dominuje zvláštní tajemný a trochu posmutnělý úsměv. Zvláštní jsou mimo jiné i oči jeho figur. Někdy jsou zavřené, jindy nostalgicky hledí k horizontu.
Josef Šíma (1891–1971) jde jinou cestou. Je abstraktním modernistou, jeho vidění světa má rysy halucinogenních a fantaskních vizí ve snové krajině plné barev. V inverzním oparu, který připomíná podzimní ranní mlhy, se stávají tvary jen tušenými obrysy něčeho neuchopitelného.
I když přistupují oba malíři k zobrazení skutečnosti v různých stran, jedna věc je spojuje. Naprosto originální rukopis, který je na první pohled rozpoznatelný a stává se jejich nezaměnitelnou výrobní značkou.
Může se vám hodit na Zboží.cz: