Článek
Ty by měly vyčerpávajícím způsobem představit celý rozsah tvorby i teoretické reflexe Sýkorova díla, který se jako jeden z mála českých umělců dočkal světového věhlasu. Jeho obraz je mimo jiné součástí stálé expozice Centre Georges Pompidou v Paříži a stále stoupající ceny jeho děl na aukcích z něj činí nejdražšího domácího žijícího autora.
Výstava je zaměřena na Sýkorovu grafickou práci
Publikace je stejně jako výstava zaměřena na Sýkorovu grafickou práci, která vznikala paralelně s jeho malířským dílem a tématicky jej kopírovala. Grafika se mu stala svého druhu laboratoří. Zkoumal v ní metody a principy, které následně aplikoval v malbě.
Sýkorovou kultovní grafickou technikou se po pokusech s linořezem stal sítotisk, který mu dovoloval experimentovat s kombinacemi barev a zároveň umožňoval zachovat čistou artikulaci tvarů. Jak je patrné z „partitur“ uveřejněných v knize, Sýkorova tvorba je kombinací precizních, doslova vědeckých propočtů a momentu překvapení.
Náhodně generovaná čísla určovala další směřování linií
Náhodně generovaná čísla určovala další směřování linií, kupení struktur i jejich barevnost. Právě na vztah grafiky a malby se v textu knihy zaměřuje Jaroslav Vančát. Technické postupy osvětluje stať Sýkorovy ženy Lenky, která je také editorkou publikace.
Brilantní grafická úprava profesora Zdeňka Zieglera nechává Sýkorovo díla zaznít sytým tónem stejně, jako tradičně čistá a velkorysá instalace v Caesaru, kde je výstavu možno shlédnout do 31. července.
