Hlavní obsah

Willem Dafoe po Zlatém medvědu vyhlíží Oscara

Právo, Věra Míšková

Když přijel před dvěma lety na karlovarský festival převzít Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii, zařadil se Willem Dafoe mezi nejmilejší festivalové hosty. Rozdával úsměvy i autogramy, po převzetí ceny se s diváky podíval na zahajovací film, a ještě si s tisíci návštěvníky poslechl koncert filmových melodií.

Foto: Reuters

Willem Dafoe na Berlinale.

Článek

Před pár dny dostal čestného Zlatého medvěda na Berlinale a tamní publikum i novináři zažili to samé: představitel vyvrhelů a drsných chlápků, k nimž ho předurčila tvář velmi ostře řezaných rysů, pronikavé oči a naprosto nehollywoodský úsměv, je člověk, který smíchem nešetří, jeho oči dovedou být laskavé a umí si dělat legraci sám ze sebe.

V těchto dnech se chystá do Los Angeles, kde už v neděli večer tamního času vyhlásí americká akademie Oscary za rok 2017 a on je na jednoho z nich nominován. Ve filmu The Florida Project, který je právě teď v našich kinech, hraje - jak jinak - podmračeného správce jednoho z motelů u dálnice blízko od Disneylandu, kterého dráždí parta dětí.

„Jsem hrdý na to, že mám nominaci právě za tento krásný film. Byla to mimořádná zkušenost, moji kolegové byli většinou děti, neherci a místní lidé, a všichni byli báječní, vzpomínám na to natáčení moc rád a film miluji. Je to studie určitých kruhů chudoby a ten svět jsem do té doby neznal,“ řekl v Berlíně Dafoe.

Konkurenci bude mít na Oscarech silnou, spolu s ním jsou nominováni Woody Harrelson a Sam Rockwell za vedlejší role v jednom z největších oscarových favoritů Tři billboardy za Ebbingem, Richard Jenkins za Tvář vody a Christopher Plummer za Všechny prachy světa. Nicméně asi každý, kdo se před pár dny s Dafoem na Berlinale setkal, bude držet palce právě jemu.

On sám ceny ani sebe příliš vážně nebere. „Necítím se starý, ale přece jen jsem u filmu čtyřicet let, a to už je o čem mluvit, za čím se ohlížet,“ řekl dvaašedesátiletý herec na adresu Zlatého medvěda, ale hned ale dodal, že vlastní přínos filmům nepřeceňuje. „Moje práce je porozumět a ztělesnit vizi, kterou má režisér. Líbí se mi sloužit představě někoho jiného, člověk je flexibilnější a může tak překvapit i sám sebe.“

První filmovou roli dostal ve snímku Kathryn Bigelowové Nemilovaná v roce 1982 a od té doby účinkoval ve více než 100 filmech jak v Hollywoodu (Anglický pacient, Hořící Mississippi), tak v nezávislých amerických produkcích.

Klíčový význam v jeho kariéře měla role seržanta Eliase, za jejíž ztvárnění ve válečném dramatu Četa režiséra Olivera Stonea byl v roce 1986 poprvé nominován na Oscara. Mezinárodní popularitu mu pak přinesla i netradičně pojatá postava pochybujícího a zhřešivšího Ježíše Krista ve skandální adaptaci románu Nikose Kazantzakise Poslední pokušení Krista režiséra Martina Scorseseho.

S Tomem Cruisem se sešel ve Stoneově Narozen 4. července, s režisérem Wesem Andersonem natočil Život pod vodou, Grandhotel Budapešť i Fantastického pana Lišáka, s Martinem Scorsesem vedle Krista ještě Letce. V erotickém thrilleru Tělo jako důkaz propadl destruktivnímu kouzlu své klientky, hlavní roli si zahrál i ve filmu Larse von Triera Antikrist.

„Nemám oblíbené režiséry, protože to svádí k tomu, aby člověk opakoval to, co už někdy dělal, a to nechci. Na své filmy se dívám na premiéře, protože o nich pak mluvím a chci vědět, jak to dopadlo. A mám rád režiséry,  jako je Lars von Trier, kteří dají do filmu všechno, člověk cítí, že právě ten konkrétní film natočit potřebují, “ řekl novinářům a na otázku, zda by přijal třeba i roli Jokera v Batmanovi, se smíchem odpověděl: „Uvažoval bych nad vším, záleží na detailech.“

Navzdory mnoha filmovým nabídkám hraje pořád i v divadle, i když to svoje, které kdysi založil s první ženou, už nemá. „Divadlo mě utvářelo a vždycky jednou za čas cítím, že v něm musím hrát. Potřebuji fyzické nároky na své tělo a ty film zdaleka tolik nemá. Jediné, co mě moc nepřitahuje, je televize, pořád si myslím, že mezi televizí a filmem je rozdíl hlavně v tom, že film má speciální sílu vytvářet tajemství a poezii.“ A reklama? „Na tu mám zase jiné požadavky já, netvrdím, že to je pro mě nějak důležité, ale je to zábava, je to krátké a dobře za to platí,“ dodal.

Rolí, které odmítl, a pak to byly skvělé filmy, nelituje. „Říkám si, že se mnou by třeba tak skvělé nebyly, neřeším to. Hlavně si kontroluji, v čem hrát chci a ne to, v čem jsem nehrál,“ sdělil.

V českých kinech jde nyní shodou okolností i další Dafoeův film, dokument Hora, k němuž namluvil komentář.

„To je malý, ale krásný film a vřele vám doporučuji, abyste se na něj šli podívat. Já, když mi poslali DVD s nabídkou, abych komentář namluvil, jsem si ho pouštěl a moje žena mě několikrát přišla z vedlejšího pokoje zkontrolovat, jestli jsem v pořádku, protože jsem nad krásou fantastických záběrů pořád vykřikoval,“ doporučil Dafoe.

Reklama

Výběr článků

Načítám