Hlavní obsah

Vzpomínkové dvojalbum na tvorbu Iggyho Popa

Právo, Jaroslav Špulák

Osmapadesátiletý Iggy Pop, vlastním jménem James Newell Osterberg, patří mezi borce, kteří už v šedesátých letech dokázali, že v rockové hudbě je možné jít do extrému co do vyznění a syrovosti, a přitom nezanevřít na odkaz legendárních bluesmanů takového kalibru, jakými byli například Muddy Waters nebo John Lee Hooker.

Článek

Dvojalbová antologie nahrávek jedné z nejpozoruhodnějších postav rock"n"rollu vychází v době, kdy zpěvákova kariéra dokonala symbolický kruh od The Stooges k The Stooges. Však také končí skladbou Skull Ring, kterou v roce 2003 nahrál Pop s bratry Ashetonovými, s nimiž se tehdy vrátil pod vlajku skupiny.

Divoká krev

Vznikli v roce 1967 a brzy dosáhli slušných úspěchů mezi tou částí americké mládeže, která pochybovala o smyslu hippies. V devětašedesátém vydali debutové album The Stooges, které produkoval legendární John Cale z The Velvet Underground. Na antologii je zastoupeno hned na začátku, dokumentují ho skladby 1969, No Fun a I Wanna Be Your Dog.

The Stooges přinesli na tehdejší pódia divokost, s jakou se do té doby diváci obvykle nesetkávali. Jejich skladby měly punkovou myšlenku, byly jednoduché a tažné, a během koncertů seskakoval Pop z pódia do davu, pobíhal sálem a choval se jako by se o něho pokoušel epileptický záchvat.

Vedle hlubokého orgastického prožitku z koncertu to bylo nesporně způsobeno i láskou k drogám a alkoholu. Několikrát se léčil.

Spolupráci Iggyho Popa s The Stooges dokumentují ještě nahrávky z alb Fun House a Raw Power. Výše uvedené nectnosti totiž zavedly kapelu na scestí a v roce 1974 se rozpadla. Iggy se dostal na psychické dno. Možná by se už nikdy neodrazil, kdyby nepotkal Davida Bowieho, jenž mu pomohl postavit se na nohy a vrátit se na scénu.

"Jo, sebevražda, a když je někomu nanic - to jsou zajímavá témata. Byl jsem několik let skutečně na dně. Léčil jsem se v psychiatrické léčebně, byl jsem bez práce a pro smích a všechny snahy a cíle se v té mašinérii úplně vymazaly, ačkoli jsem to nechtěl jen tak vzdát," vzpomíná Iggy.

Přišel ale v plné síle: úspěšné album The Idiot z roku 1977 bývá považováno za jeho první sólové. Titulní skladbu z desky Lust For Life (rovněž 1977) si o dvacet let později vybral Danny Boyle do filmu Trainspotting.

Druhý disk představuje skladby z let 1979 až 2003. I v "nové době" si Iggy ponechal náladu punkového hromobití a výrazovou syrovost, jako by celý život zkoušel jenom v garáži a nevěděl, že ve studiu lze dělat se zvukem zajímavé kousky.

K zaznamenáníhodným okamžikům patří záznamy skladeb T. V. Eye a Loose z Feile Festivalu v Irsku v roce 1973 či sladké duety s Kate Piersonovou ze skupiny B-52"s (Candy) a Deborah Harryovou z Blondie (Well, Did You Evah!).

Přístup Iggyho Popa k tvorbě se za bezmála čtyřicet let příliš nezměnil. V základním vzorci punk rocku je stále cítit vliv pohádkových šedesátých let, psychedelie té doby a zpěvákova přirozená rebelie šikovně zastíňující fakt, že vlastně žádný zpěvák není.

Před jeho hlubokým hlasem se ale sklání mnoho žen a pankáčů. To se počítá.

Iggy Pop zažil v životě dobré i zlé. Z jeho skladeb je to patrné.

Iggy Pop: A Million In Prizes, The Anthology

EMI, 77:37 a 77:27

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám