Hlavní obsah

Výstava odhaluje Snové imaginace Juraje Jakubiska

Právo, Kateřina Farná

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V poděbradském divadle vystavuje do 16. října své Snové imaginace režisér a scenárista Juraj Jakubisko. I když léta maluje velká plátna, expozice představuje jeho serigrafie. Od 21. října budou jeho grafické tisky k vidění v Brně.

Článek

Jakubisko měl k vizuálnu vztah od mládí, což je patrné i v jeho filmech. Cesta ke štětci a paletě ale snadná nebyla.

„Z kreslení jsem měl horší známky než z chování. Táta, aby mě povzbudil, mi za každý výkres kupoval zmrzlinu. A já ji zbožňoval tak, že jsem se naučil kreslit. A byl jsem nejlepší ze třídy,“ říká Jakubisko.

Příběhy a vzpomínky

Jeho obrazy odkazují na nějakou jeho vzpomínku, mají příběhový charakter – a to je jejich nejvýraznější poznávací prvek: „Mohl bych sice malovat abstraktní obrazy, mohl bych dávat dohromady kruhy, vlnovky a různé čáry, ale podle mě je to spíše estetické skládání. Myslím si, že správné malířství, a k tomu zase dojde, je o řemeslné dovednosti.“

Jakubisko se snaží mít každý obraz jiný, protože neusiluje o jedno téma, o stejný styl. Tu je trochu erotiky a la Kája Saudek, tam ukazuje surrealistické vidění po vzoru Salvadora Dalího a u Kojšovských svateb je zase patrné chagallovské pojetí.

„Inspirují mě umělci, kteří ve mě vzbudili pocit zázraku. U jejich děl jsem si říkával, bože můj, jednou bych chtěl tohle dokázat.“

Za malíře se ale Jakubisko nepovažuje, říká, že je spíše takový pracovitý typ. „Technika serigrafie mi umožňuje kreslit i během filmování, takže když jsem v ateliérech, kde musí člověk pořád na něco čekat, tak si stejně jako někteří, když telefonují, čmárám tužkou. V pauzách si vytvářím takový svůj svět,“ popisuje s tím, že nejoblíbenější obraz nemá, ale ze svých filmů by si určitě vybral Zbehovia a pútnici (1968).

Umělecké deníky a Slovanská epopej

Během rozhovoru vytahuje režisér deník s číslem 13. Ve skutečnosti je už jeho třiatřicátý, a je to hotové umělecké dílo, které by samo obstálo jako výstavní artefakt. „Vždycky mám takové etapy, kdy se tomu věnuji. Popsání jednoho deníku mi zabere asi půl roku,“ ukazuje na kresbu svého psa, masek, kterých má celou sérii, anebo šikmou věž v Pise.

V deníku číslo 13 je také část věnovaná Slovanské epopeji. Scénář k filmu je hotový, nyní se pracuje na výtvarném a architektonickém pojetí. Natáčet by se mělo v zimě 2011/2012, v kinech by mohl být snímek uveden v roce 2013 nebo 2014.

Reklama

Související témata:

Související články

Na návštěvě u režiséra Juraje Jakubiska

Světoznámého filmového režiséra Juraje Jakubiska jsme navštívili jako mistra obrazů a fantazie. Tedy i jeho obrazů. Podkroví domu je jeden velký ateliér...

Výběr článků

Načítám