Hlavní obsah

Vyšel první ze tří svazků korespondence Voskovce a Wericha

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vyšel první svazek Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Kniha o třech stech padesáti stranách, která vznikla z iniciativy Medy Mládkové, přináší mnoho zajímavých informací o legendární dvojici V+W a zároveň rehabilituje dopisy jako svébytný literární útvar.

Článek

Publikaci edičně připravil prof. Ladislav Matějka (88) a v úterý jí herec Josef Vinklář, člen Divadla V+W, popřál úspěch na cestě za čtenářem.  Matějka vytváří mimořádné dílo, takřka denně jezdí do Gotliebova archivu v Bostonu, kde je shromážděna Voskovcova pozůstalost, a jednotlivé listy opisuje. Se znalostí věci je doplňuje poznámkami a vysvětlivkami, které pomáhají dotvořit kolorit doby i myšlení obou osobností.

"Soukromého je málo, většinou je to filozofování o světě a o životě," charakterizoval knihu editor. "Myslel jsem si, že byl Voskovec lepší, co se týče stylu, ale ukazuje se, že Werich byl také výtečný stylista," přiznal. Prostudoval i Voskovcovy nedokončené literární projekty. V Bostonu jsou jejich torza.

Voskovec napsal jeden dopis i v několika variantách

Nebyl úspěšným spisovatelem. Knihy, které začal, nedodělal. Voskovec byl perfekcionista, opravoval stále napsané věci. Existuje třeba několik variant jeho dopisu Ferdinandu Peroutkovi. "Musel tvrdě pracovat. Byl to úspěšný herec, ale ne tak, aby byl nejlépe placený. Musel proto stále hrát," dodal Matějka.

V dopisech se například vysvětlují příčiny pozdějšího Voskovcova příjezdu po konci 2. světové války do republiky. Přijel až 1. září 1946, zatímco Werich se vrátil v říjnu 1945. Voskovec předtím prožil bolestný rozchod se ženou Madlou a svou novou partnerku Anne Gerlettovou chtěl představit už jako manželku. Důležitá jsou i fakta o jeho věznění mezi 16. květnem 1950 a 15. dubnem 1951 na Ellis Islandu u New Yorku, kdy ho americké úřady považovaly za "komunistu" a odmítly ho vpustit na své území.

Vzájemná upřímnost obou přátel v korespondenci poskytuje svědectví o cenzurním zasahování do divadelní i literární tvorby Jana Wericha, který se po válce mnohokrát dostal do situace, kdy mu byla znemožněna veřejná činnost. Milovníci jeho humoru v dopisech najdou mnoho pasáží, které znají z jeho pohádek a vzpomínkových knih. Druhý svazek věnovaný období let 1963-1968 má vyjít letos před Vánocemi, třetí (1969-1980) se chystá na první pololetí příštího roku.

Jiří Voskovec Werich: Korespondence I Akropolis, Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha 2007

Reklama

Výběr článků

Načítám