Hlavní obsah

Vydavatelka Munroové: Píše o vášni, lásce a každodenním životě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Povídky Kanaďanky Alice Munroové, která je nově nositelkou Nobelovy ceny za literaturu, znají i čeští čtenáři. Už před deseti lety první překlad její knihy vydala Paseka, české publikum ji ale více zaznamenalo až v roce 2009, kdy se spekulovalo o tom, že by mezinárodní Man Bookerovu cenu mohl získat Arnošt Lustig; nakonec ji dostala právě Munroová.

Foto: Peter Morrison, ČTK/AP

Alice Munroová

Článek

„V zahraničí byly její knihy velmi kladně přijímány jak odbornou, tak čtenářskou veřejností především pro její vypravěčské umění a schopnost vcítit se do vnitřního světa svých převážně ženských hrdinek,” řekla ředitelka nakladatelství Paseka Anna Horáčková.

Klíčovými tématy knih Alice Munroové jsou partnerské vztahy, mezigenerační problémy, vášeň, láska, situace každodenního života... témata blízká všem čtenářům, doplnila. Ve vydávání knih Munroové plánuje Paseka pokračovat.

Po souboru Už dávno ti chci něco říct a jiné povídky vyšla v roce 2009 česky její druhá kniha – Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel, které se dostalo i díky zmíněné ceně větší pozornosti. V roce 2011 vyšel soubor osmi povídek pod názvem Útěk, i v této sbírce podle nakladatelky nepřestává Munroová uchvacovat schopností citlivě vylíčit složitý vnitřní svět svých hrdinek a jejich příběhy, „jež svou živostí tolik připomínají naše vlastní osudy”.

Zatím poslední svazek próz Alice Munroové vyšel česky v Pasece letos pod názvem Příliš mnoho štěstí. Mladé i stárnoucí hrdinky v knize tentokrát čelí ve větší míře než v předchozích knihách zlomovým životním situacím. Hrůzná rodinná tragédie, sexuální pokoření, nemohoucnost tváří v tvář brutálnímu zločinci či vzpomínka na někdejší krutý čin namířený vůči nevinnému dítěti představují pro protagonistky jednotlivých příběhů bolestné zkoušky, jejich vyústění však ukazuje, že život dokáže přinést naději a vysvobození i v nejtíživější chvíli.

Chci vyprávět staromódně

"Vím, že jsem byla mezi nominovanými, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla vyhrát," uvedla Munroová v telefonickém rozhovoru s reportéry kanadské agentury The Canadian Press. Tajemník švédské akademie Peter Englund se nechal slyšet, že se jí nemohl dovolat, aby jí novinu oznámil, tak jí jen nechal zprávu na záznamníku. Kanaďanku pak vzbudila její dcera, aby jí vše oznámila. "Tady v Kanadě byla noc a já jsem na to všechno zapomněla," uvedla spisovatelka s tím, že ocenění je "úžasná věc".

Následně pro televizi CBC poznamenala, že doufá, že cena "přiměje lidi vidět povídku jako důležité dílo a nikoli jen něco, čím se zabýváte, než napíšete román".

Vydavatelství Munroové Penguin Random House uvedlo, že udělení ceny uvítalo "s jásotem a obrovskou pýchou". Kanadský premiér Stephen Harper poblahopřál spisovatelce na komunitní síti Twitter "jménem všech Kanaďanů". Munroová je rovněž první Kanaďankou, která získala Nobelovu cenu za literaturu od roku 1901, kdy se ocenění udílí.

"Chci vyprávět příběh, staromódním způsobem, tedy co se někomu děje. Ale to, co se stalo, chci podat doplněné o různé překážky, zvraty a podivnosti. Chci, aby byl čtenář udiven - ne tím, co se stalo, ale způsobem, jak se to stalo. Tyto dlouhé povídky, které jsou fikcí, jsou pro mě nejlepší," citovala kanadská televize jedno z minulých prohlášení spisovatelky.

Reklama

Výběr článků

Načítám