Hlavní obsah

V Muzeu hl. města Prahy je stále k vidění výstava Libeň - zmizelý svět

Tramvaj, která čeká před závorami, než projede vlak, už na Palmovce nikdo neuvidí. Stejně jako tam nikdo nenajde židovský hřbitov. Zbyly jenom fotografie, které jsou právě k vidění v Muzeu hl. města Prahy na Florenci. Expozici Libeň – zmizelý svět prodloužilo muzeum do 6. března. Zachycuje měnící se tvář čtvrti nad Rokytkou a místní život v minulosti.

V Muzeu hl. města Prahy je stále k vidění výstava Libeň - zmizelý svět

Za výstavou stojí Jan Jungmann, který fotografie sbíral dva roky. „Bylo mně hrozně líto, že Libeň teď vypadá jako po bombardování. Dřív to byla velmi pestrá čtvrť. Kousek měl vesnický charakter, další část byla noblesnější. Od konce 50. let bylo ale místo brutálně likvidováno,“ řekl.

Asanace holešovických domů, lázní na Palmovce i Hrabalova bydliště

Na mysli má asanace domů při stavbě holešovické železniční přeložky, nebo bourání na Palmovce, kde vyrostlo autobusové nádraží. Kde dnes jezdí stovky aut a vlaky, bývaly poklidné lázně. Země se slehla také po domě spisovatele Bohumila Hrabala.

„Hledal jsem různě. V archivech, u sběratelů starých pohlednic nebo u fotografů. Například u pana Michálka nebo paní Chocholové, která je dcerou známého libeňského fotografa Chochola,“ prozradil Jungmann. Kromě starých fotografií se dá počíst i v novinách, které si Libeňáci vydávali.

V roce 1898 otřásla městem zpráva o napadení J. Vály volem ve vozovně Křižíkovy elektrické dráhy. A například v březnu 1939 tepaly Libeňské noviny nešvary úředníků. „Zvlášť radikálně sáhnuto bylo do požitků pražského obecního zaměstnanectva,“ uvádí se doslova ve zprávě.

Tatínky a kluky potěší modely lokomotiv papouška nebo brejlovce, které se narodily ve zdejších výrobních halách ČKD. Průmysl a dopravu pojí s Libní vůbec silné pouto – automobily značky Praga zná každý. V přístavech se tady stavěly lodě. Nakonec sem vedly i jedny z prvních kolejí elektrických drah Františka Křižíka. V roce 1896 zahájila provoz trať mezi Prahou a Vysočany. Vše zachytil fotograf. Další obrázky ze stavby Libeňského (Baxova) mostu a mostu Barikádníků (Trojského) přesvědčí o umu našich předků.

Obyvatelé Libně nebyli jenom dělníci v továrnách. Libeň žila drobným podnikáním. Jen v roce 1932 se nacházelo na území tehdejší Prahy VIII namátkou 85 pánských a 45 dámských krejčích, 52 truhlářství či 66 holičů. Na svoje si přišli i žízniví a hladovějící, kteří mohli v Libni a okolí zavítat do 82 hostinců!

Zábavu si našli domácí i jinde. Založili kupříkladu Klub velocipedistů a Kroužek mládenců, kteří dokonce pořádali divadelní vystoupení. Libeň si ale párkrát vytrpěla své. Povodně na ní nechávaly velké šrámy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků