Hlavní obsah

V Izraeli vyšla kniha, v níž je král David padouchem

Izraelská spisovatelka Joši Brandesová vydala v Izraeli knihu čerpající z biblického příběhu o králi Davidovi. Nejslavnější král Izraele je v ní ale zpodobněn nikoli jako hrdina a vítěz nad Goliášem, ale jako padouch. Agentura Reuters napsala, že toto provokativní pojetí známého biblického příběhu by mohlo vzbudit v židovské komunitě podobný poprask, jaký mezi křesťany vyvolal Da Vinciho kód Dana Browna.

Foto: Gil Cohen Magen , Reuters

Jar zareagují ortodoxní věřící? (Ilustrační foto - zeď nářků)

Článek

Kniha nese v poukazu na biblickou 1. a 2. Knihu královskou název Kings III, tedy Třetí královská. Hrdiny jsou Davidova zhrzená manželka Míkol a vládce nepřátelské dynastie Jeroboám.

Autorka, která působí také jako profesorka biblických studií, vytvořila thriller postavený na náboženských intrikách a spiknutí. "Chtěla jsem, aby to bylo provokativní. Je to alternativa k biblické verzi událostí. Přibližuji čtenáři teologické myšlenky podobně jako Dan Brown," řekla Brandesová.

Jedním z jejích hlavních cílů bylo dát hlas ženám, jež v bibli vystupují spíš jenom jako opory mužských hrdinů. Knize proto dominuje Míkol, dcera Davidova nepřítele Saula, která se stala jednou z Davidových žen. Podle bible za ni David zaplatil "stem předkožek Filištínů". Brandesová se ale soustředila na pasáž, v níž si David získal Míkolino srdce a pozabíjel její rodinu.

Spisovatelka je nepřítelem ultraortodoxní výchovy, která vyžaduje od ženy projevovat úctu k muži a upírá jí právo na kritické teologické myšlení. Brandesová si Míkol vybrala právě proto, že je v bibli jednou z mála žen, které se snaží ovlivnit vlastní osud.

Kniha Kings III má být přeložena do angličtiny a není vyloučeno ani její zfilmování. I když ve srovnání s Da Vinciho kódem není tak kontroverzní, Brandesová si je vědoma, že ultraortodoxní židy může pobouřit. Kromě jiného také kvůli postavě Jeroboáma. Tento vládce je v tradičním pojetí bezbožník a hříšník, v její knize je to čestný panovník hájící své království bez dobývání země jiných. Proti němu stojí David, nemilosrdně popravující své odpůrce.

Brandesová přiznává, že dílo může být chápáno i jako připomínka toho, že se moderní židovský stát zrodil z válek a že stále okupuje dobyté území západního břehu Jordánu. "Nepojednává specificky o Palestincích, ale navozuje možnost kompromisu v dohodě o území. Izrael i západní svět draze zaplatily za to, že krále Davida považují jenom za příkladného vůdce," řekla spisovatelka.

Reklama

Výběr článků

Načítám