Článek
Skladatel, dosud spíše známý z jazzových projektů, není ve vážné hudbě nováčkem. Již v roce 2002 uvedla Státní opera jeho operní debut Božská komedie. Ke svému prvnímu oratoriu si napsal i libreto podle svatováclavských legend a k prezentaci zvolil netypickou kombinaci velkého orchestru FOK s malým barokním Collegiem Marianum.
Oratorium má i tři pěvecké sólisty, vypravěče a sbor, takže vskutku obrovský aparát, což ale u takového tématu není nic mimořádného. I když ve čtvrtek publikum nezaplnilo celý sál, lze označit premiéru za úspěšnou.
Navzdory délce díla však v jeho druhé polovině pozornost posluchačů nijak neslábla. A to především díky melodickému jazyku, vycházejícímu z filmové či muzikálové hudby, prokládanému kratšími motivy a tématy i dramatickými forte partiemi.
Ne úplně se povedla kombinace barokního orchestru s FOK. Collegium Marianum se poněkud ztrácelo, totéž platilo i o vokalistce Dashe, jedné z pěveckých sólistek (part Ludmily). Orchestr FOK je dost přehlušoval, což ale souviselo se zvukem a ten nebyl ani po technické úpravě během přestávky v pořádku. Totéž platilo i o málo srozumitelném herci Vladimíru Javorském (Vypravěč).
Velice dobře však vyzněly pěvecké role Jiřího Brücklera (Václav) a Michaely Šrůmové (Drahomíra), stejně jako sbor Martinů Voices.