Článek
„Jako u řady jiných věcí je to vedlejší efekt, dospěl jsem k němu, když jsem studoval u významného indického zpěváka rág Pandita Prana Natha,“ prozradil Novinkám, proč hraje potichu, a dodal: „On mi otevřel oči ohledně vnímání hudby, v Indii se uvažuje především o přechodu oblouků. To je spíš použitelné u smyčců nebo hlasu, ale já jsem se snažil uplatnit tento pohled i při hře na trubku. Odklonil jsem se proto od hlasitého hraní a perfektně mi to sedlo, protože jsem nikdy neměl tolik síly.“
Hassell však nekončil jen u tichého hraní, ale hodně používal nejrůznějších procesorů, zejména harmonizérů, zdvojujících tón. „Vždycky jsem měl zájem o intervaly jako kvarty a kvinty. Harmonizér mi umožnil vytvořit z trubky harmonický nástroj.“
Hassellova trubka nezáří ale je propojená s celkem. „Jen jsem se vynořoval z celkového zvuku, jehož jsem byl součástí. Cítil jsem se víc skladatelem, který hraje na trubku, než trumpetistou, ale ani to není zcela přesné, v hindské tradici neexistuje hranice mezi skladatelem a interpretem,“ vysvětlil trumpetista.
Hassell a Million Dollar Hotel
Hassell se proslavil jako hlavní autor k hudbě pro Wendersův film Million Dollar Hotel. „Počátky projektu sahají do dob, kdy Wim Wenders natáčel video U2 na střeše hotelu.Tehdy vznikla idea filmu a pomalu se psal scénář,“ zavzpomínal Hassell a dodal, jak se on k projektu dostal.
„Ry Cooder, s nímž jsem spolupracoval na několika scénických hudbách, zrovna skončil svou práci na nahrávání alba Buena Vista Social Club, na čemž se Wim také podílel," řekl Hassell. "Já v té době dokončil hudbu pro taneční představení v Amsterdamu, jemu se líbila, a tak z ní vznikla dlouhá skladba ke scéně sebevraždy na konci filmu. Bono ji měl taky rád, tak k tomu přidal svůj part. Tuto skladbu zahrajeme v Praze v postmoderní verzi,“ dodal.