Hlavní obsah

Tři výtvarnice nakopnuté andělem inspirace

Právo, Jan Šída

Díla tří výtvarnic, tří žen a tři pohledy na klid duše i těla lze spatřit na výstavě Nakop nás anděl, která v pražské White Room Gallery trvá do 25. ledna. Název expozice přitom vyvolává mnohé asociace. Jednou z nich může být ta, že všechny tvůrkyně výrazně atakoval anděl coby synonymum umělecké inspirace. A té mají dámy doslova na rozdávání.

Foto: Jan Šída, Právo

Eva Nádvorníková se v tvorbě inspirovala biblickou Evou.

Článek

Eva Nádvorníková se v malířské tvorbě inspirovala svou slavnější biblickou jmenovkyní. Sítotisková série Eva má v sobě dost streetartové zkratky a popartové barevnosti. Nahé ženské tělo symbolizuje erotiku, utrpení, něhu a smyslnost. Někdy ho tvůrkyně zaplétá do barevných abstraktních linií, jindy naopak nahotu transparentně vystrkuje ven, když barevné figury staví do kontrastu s bílým pozadím.

Velkoformátové obrazy, které vznikaly v jejím posledním období, pracují s tématem stromu, spletitými větvemi revmaticky zkroucenými, hustým listovím a modrou oblohou. Při pozorném ohledávání najdeme na jednom obraze i jablko, symbol hříchu.

Foto: Jan Šída, Právo

Nakop nás anděl - zleva Nádvorníková, Bálková a Šitner.

Radka Šitner maluje oleje tak, jak by je dělal surrealista, kdyby žil v době renesance. Oba tyto směry dokáže prolínat a vzájemně doplňovat. Na mnohých dílech jsou výrazné oči, oči samotné výtvarnice. Jako by se jimi chtěla dívat do tváře člověka, který stojí před obrazem.

Olej Mona a já je toho důkazem. Slavná Leonardova dáma ji objímá rukou a stejně jako ona hledí do prostoru. Jsou to dva pohledy, dva duchovní světy.

I Barbora Bálková pracuje v rámci velkoformátové fotografické tvorby s dualismem. Dvojice snímků z cyklu Denní a noční přízraky vytvářejí vždy jeden mikropříběh. Horní fotografie deformuje obraz pomocí vypouklého pouličního zrcadla a dolní má charakter noční scény.

Každou dvojici spojuje vždy nějaký vizuální prvek a musíme hodně pátrat, odkud kam děj vlastně teče. Takto pojatý dualismus připomíná duchovní systém myslitele Platona, jenž dělil světy na ten pravý, duchovní, a ten odvozený, náš hmotný. Jenže u Bálkové není jasné, který je který.

Tři výtvarnice svými díly dokázaly, že téma ženy zasazené do okolního makrokosmu může být silné, zároveň i nadčasové a moderní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám