Hlavní obsah
Akademický sochař a restaurátor Vojtěch Pařík při přednášce v klubu KHS v Prostějově Foto: Karel Kavička

Tatabojs: Hry jsou velký fenomén

Tatabojs vydali v pondělí novou desku Nanoalbum. Od předchozích se liší tím, že skupina ji pojala koncepčně, není pouhou kolekcí písniček, ale přináší vystavěný příběh. Při té příležitosti jsme hovořili se zpěvákem a  bubeníkem Milanem Caisem a baskytaristou Mardošou.

Akademický sochař a restaurátor Vojtěch Pařík při přednášce v klubu KHS v Prostějově Foto: Karel Kavička
Tatabojs: Hry jsou velký fenomén

Proč jste přišli s formou koncepčního alba, která byla populární v době art rocku v 70. letech?

Cais: Chtěli jsme natočit koncepční desku, protože jsme takovou nikdy neudělali a rádi zkoušíme nové věci. S konceptem jsme laškovali už dříve, už na Futuretru, ale nebylo to tak dotažené, tam byl spíš patrný ve vizuální podobě, nyní se však pokoušíme převyprávět příběh. I na koncertech budeme písně přehrávat ve stejném pořadí jako na desce.

Mardoša: V létě jsme měli hotové hudební skici, ale narozdíl od dřívějška nám chyběly texty. Tak jsme si řekli, že bychom mohli desku pojmout formou příběhu.

Proč má deska vyprávět příběh?

Cais: Protože jsme příběh měli vymyšlený.

Mardoša: Zdálo se nám, že by nás to mohlo bavit. A taky nás to bavilo.

Cais: Chtěli jsme si to vyzkoušet, jestli to vůbec dokážem, byla to náročná zdlouhavá a vysilující práce.

Nebylo by ale pro příběh lepší přijít s jinou formou, třeba s CD ROMem?

Cais: Bylo by nejlepší natočit film. Jenže my jsme muzikanti...

Mardoša: Deska ale bude jen střípek. Napsali jsme knihu Nanobook, ve které je příběh dále rozvinutý. Ta vyjde v říjnu.

Cais: Teď se soustředíme na vizuální podobu koncertního programu, na animace ve 2D a v 3D pro říjnové turné, pro něž navrhuji i speciální scénu. Pak bychom se chtěli věnovat DVD. A ještě bychom rádi udělali nějakou počítačovou hru na základě toho, co čem zpíváme.

Co vás zaujalo na nanotechnologiích?

Mardoša: Je to nastupující vědní obor ve fyzice a v biologii a my žijeme v XXI. století. Příběh se však neodvíjel striktně od vědy, plno odborníků by se nad ním pousmálo.

Cais: Od reality jsme však tolik neodběhli, spíš jsme ji jen rozvíjeli. Vymysleli jsme si třeba nanogamii. Jde o vědní obor, co léčí lidí a zabíjí škodlivé buňky pomocí hry, co hraje lékař. Ten má ale k dispozici  jen jeden život pacienta. To je základní dějová linka alba, která nám přišla fascinující.

Mardoša: Hry jsou velký fenomén a mne bavilo na tom, že se hra změní v realitu.

Koncepční alba občas trpěla nevyrovnaností materiálu, protože některé písně vznikaly z nutnosti dodržet koncept. Jak jste se toho vyvarovali?

Mardoša: My jsme s tím až takový problém neměli, vymysleli jsme si osnovu o dvanácti bodech, kterým odpovídá 12 písní.

Cais: Ke každému bodu jsme si přehrávali témata a to nejvhodnější jsme pak rozvíjeli. Museli jsme vyplnit jen jednu mezeru - písničku Nemocná, protože příběh byl prvotní.

Mardoša: Koncept dává určitá omezení, ale nás bavilo se s nimi vypořádat.

V rádiu se však nepřehrávají celá alba, ale jen jednotlivé písničky. Nakolik písně snesou vytržení z konceptu?

Cais: Chtěli jsme, aby každá písnička fungovala i samostatně. Jak se to podařilo se však teprve ukáže.

Mardoša: A jestli někomu bude chybět kontext, třeba se obrátí k desce.

Příběh přibližují spojovací texty. Nejsou až příliš návodné?

Cais: Asi ano, ale my jsme chtěli, aby posluchačům pomáhali v orientaci. Posouvají děj dopředu tam, kde na to písnička nestačí. Vypráví je malý elektronický pejsek Hal 9000, který je zároveň takovým průvodcem Nanoalbem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků