Článek
Festival pořádaný Jednotou hudebního divadla od roku 1993 jako bienále usiluje o komplexní pohled na tvorbu domácích operních divadel. Letošní ročník předvedl celkem zajímavou dramaturgii – mj. tři Janáčkovy opery, českou premiéru Brittenovy Smrti v Benátkách i premiéru Křičkovy opery Ogaři v podání Dětské opery Praha.
Bouřlivou diskusi rozpoutalo české přebásnění Dona Giovanniho z pera Jaromíra Nohavici pro inscenaci Národního divadla moravskoslezského z Ostravy a nové libreto Pavla Drábka pro Smetanova Dalibora Moravského divadla Olomouc.
Dramaturgii oživila i Haydnova Lest a láska
Dramaturgii oživila i Haydnova Lest a láska, kterou přivezla českobudějovická opera místo ohlášené Síly osudu. Verdiho méně uváděným titulem Simon Boccanegra se prezentoval liberecký soubor.
Zájem byl i o soudobé opery – Zouharovy Noci dnem (Ensemble Damian), Kyasovu a Drábkovu Společnou smrt milenců v Šinagawě (Ensemble Opera Diversa) a operky Vladimíra Franze (Kytka Revival 1980).
Festival není soutěžní, ale má své čestné ceny „Libušky“, které budou předány na úterním galakoncertu. Hned dvě ceny pro Smrt v Benátkách Státní opery Praha (v koprodukci se zahraničními scénami) poukazují na mimořádnou kvalitu této hudebně i jevištně dokonalé produkce – cena pro nejlepší festivalovou inscenaci od poroty kritiků a za nejlepší pěvecký výkon pro Alana Okea od poroty emeritních sólistů Národního divadla.
Diváckou cenu udělovanou formou ankety si odnese liberecký Simon Boccanegra a cenu ředitelky festivalu získala německá sopranistka Gun-Brit Barkminová za roli Emilie Marty v Janáčkově Věci Makropulos pražského Národního divadla.
Zvláštní cena Jiřině Krystlíkové-Markové
Zvláštní cenu udělil výbor pořádající Jednoty hudebního divadla zakladatelce Dětské opery Praha Jiřině Krystlíkové-Markové za desetileté soustavné pěstování vztahu k opeře a hudbě u nejmladší generace.
Letošní ročník ukázal kromě pozitiv i problémy – a to jak v míře inscenačních stereotypů, tak i v kolísavé úrovni pěveckého a hudebního nastudování. I o tom byla řeč na závěrečné festivalové diskusi i na navazující víkendové konferenci na téma Jak inscenovat českou klasiku, která si nekladla za cíl zodpovědět tuto otázku, ale zmapovat problémy a témata spojená s inscenováním „rodinného stříbra“ s inspirací ze zahraničích inscenací.