Skupina Slza: Snažíme se překonávat vlastní minulost

Bundil: Byť nějaké takové okolní tlaky být mohly, my si je nepřipouštěli. Jediný faktický tlak jsme si udělali sami, protože jsme chtěli nahrát dobrou a vyrovnanou desku. S tím jsme nové písničky skládali.

Myslím si, že máme schopnost sebereflexe, a tak nehledě na to, jestli natáčíme desku nebo chystáme koncertní turné, vždy se snažíme jít dopředu. I na on-line sítích, které jsou dnes velmi důležité pro komunikaci s fanoušky, se neustále snažíme vymýšlet nové věci. To, co u nás před půlrokem fungovalo, nekopírujeme. Snažíme se překonávat vlastní minulost a nespokojit se s málem.

Bundil: Když jsme se rozhodli, že desku začneme nahrávat, neměli jsme vůbec nic, ani jednu písničku. Kladli jsme si otázku, jakým směrem se vypravíme a jaký chceme mít zvuk. Potom jsme začali skládat a řídili jsme se při tom pocitem z těch nápadů a vznikajících písní. Pokud jde o zvuk, opět jsme se inspirovali především na zahraniční popové scéně.

Bundil: Trochu ano. Došli jsme k názoru, že je poněkud monotónní, dost se opakuje a nevznikají inspirativní skladby ve smyslu barevnosti. Trendy se sice rychle mění, ale barevnost chybí. Stáli jsme před rozhodnutím, jestli to, co světová scéna momentálně nabízí, okopírujeme kvůli tomu, že je to teď trend, anebo najdeme vlastní cestu. Rozhodli jsme se pro to druhé.

Bundil: Je to stejné jako na první desce. Hudbu skládáme já a Dalibor Cidlinský, texty píše Xindl X.

Bundil: Nápadů bylo nespočet. V mnoha případech jsme z nich ale písničku nevytvořili, vznikla třeba jenom sloka. Máme totiž zásadu, že nás každá skladba musí bavit od začátku do konce, nesmí v ní být jediná pasáž, jež slouží jenom jako výplň. Nápady, které to nesplňovaly, jsme proto dál nerozvíjeli. Mohu prozradit, že kromě těch, které jsou na desce, nám zbylo ještě asi šest písní, o nichž bychom mohli říct, že jsou dokončené a mohly by na desce být, a spousta nápadů, s nimiž by se ještě muselo pracovat.

Bundil: Neplánujeme to. Raději vymýšlíme úplně nové písničky.

Lexa: Než jsme začali skládat, bavili jsme se o tom, co chceme našim posluchačům sdělit, o čem chceme zpívat. Téma jsme nakonec měli ještě předtím, než vznikl první singl Ani vody proud.

Přijde nám, že lidé jsou obecně velmi negativně naladěni a jsou skeptičtí. Jako empatický člověk to hodně vnímám, protože když jsem v jedné místnosti s někým, kdo je negativně naladěný, hodně to na mě působí. Když jsem naopak s pozitivním člověkem, tak mě to nabije. Myslím si, že to tak má spousta lidí.

V písních chceme předávat pozitivní pohled na svět a to, že dostat se k němu je snadné, možná mnohem jednodušší, než si mnozí myslí. V písničce Holomráz je fráze Ač holomráz je venku, žár je v nás. To je ústřední slogan celého alba, odráží se v každé písničce.

Bundil: Myšlenka alba není spojená s hmotnými statky nebo objektivními potížemi. Jde o emoce a o to, že i při takových nesnázích, které každý z nás někdy má, je možné hledat hezké momenty, protože existují.

Bundil: Věděli jsme, že pokud dojde na albu k nějakému hostování, pozveme si k němu někoho, kdo nás baví a inspiruje. Když duet vznikl, volba byla jasná. Jméno Celeste Buckingham padlo jako první, jenomže ona v té době nahrávala jiné duety a my začali mít pocit, že naši nabídku nepřijme. Přemýšleli jsme tedy o jiných zpěvačkách, ale nakonec jsme se vrátili k původnímu nápadu a oslovili ji. No a ona souhlasila.

Lexa: Pracujeme se třemi symboly, které znázorňují zmiňovaný slogan z písně Holomráz. Jedná se o slzu, plamen jako symbol žáru a vločku jako symbol mrazu. Z nich je složen obrazec na obalu.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: