Hlavní obsah

Sklenářova díla připomínají nástěnné malby

Právo, Jan Šída

Výstava Svítání Zdeňka Sklenáře, kterou je možné vidět do 24. září v Galerii moderního umění v Hradci Králové, představuje grafickou tvorbu našeho významného výtvarníka. Expozici tvoří jeho grafické práce, například litografie, suchá jehla, lepty nebo linoryty.

Foto: katalog výstavy

Grafiky Zdeňka Sklenáře připomínají prastaré mapy (Svítání v západních horách, 1961).

Článek

Sklenář (1910–1986) se kromě malířství věnoval také grafické tvorbě, jež byla inspirovaná francouzskou poezií, commedií dell’arte, díly manýristy Giuseppa Arcimbolda, ale také čínským kaligrafickým uměním.

Právě tříměsíční pobyt v říši středu v roce 1955 mu pomohl naplno docenit symboliku znaku a dekorativně vizuální dopad písma. Možná odtud si odnesl svůj smysl pro detailní drobnokresbu a dešifroval neopakovatelné kouzlo jemné linie.

Každou z vystavených grafik umělec předkládá vlastně dvakrát. Z odstupu vlásečnicově jemná spleť linií a do nich vložených odkazů připomíná praskliny na zdi a evokuje boudníkovské explozionistické výboje. Litery a tvary předmětů překrývá také šerosvit v interiéru galerie a díky tomu dělá to které dílo tajemnějším.

Foto: katalog výstavy

Zdedněk Sklenář: Pohled z ateliéru Eugèna Delacroixe.

Z blízkosti několika centimetrů vnímáme však úplně jiné obrazové téma. Z ničeho nic na nás vystupují z plochy tajemné rostliny, masožravé květiny, tančící písmena, kamenné lidské tváře či posvátná zvířata. Vypadá to, jako bychom měli co dělat s prastarými mapami nebo plány měst bájných říší.

Leckoho možná napadnou i nástěnné jeskynní malby pravěkých lovců. V obou případech vnitřně vycítíme, že jde o něco temně magického.

Možná tomu úplně nerozumíme, přesto chápeme, že kouzlo prostě funguje.

Grafiky Zdeňka Sklenáře nejsou vždy uchopitelné na první pokus, nicméně stojí za to se o to pokoušet. V tomto případě totiž platí letitá a otřepaná fráze, že celek se skládá z detailů beze zbytku.

Reklama

Výběr článků

Načítám