Článek
Název Gessnerovy výstavy Zlatý řez odkazuje k hledání ideální proporce mezi různými délkami, která se uplatňuje už od dávných dob renesančního malířství a následně přešla i do oblasti fotografie.
Jde o to, aby finální vizuální kompozice působila na lidské oko příznivě a aby na člověka nepůsobily rušivě dílčí prvky toho kterého díla. Každý tvůrce má totiž o ideální harmonii tvaru či tvarů svou představu a tu chce předat dál.
Gessner je geometrickým tvarem, jako jsou kruh, trojúhelník nebo přímka, doslova fascinován. Inspiraci hledal bezpochyby u takových osobností, jako byli expresivní hledač Paul Klee či průkopník abstrakce Vasilij Kandinskij. Ale v jeho pracích najdeme i odkazy ke kubismu či postmoderně. Na více než čtyřiceti jeho dílech můžeme obdivovat zaujatost nejen formálním tvarem či křivkou, ale také barvou.
U abstraktního a nefigurativního umění bývá nápadité kladení barevných ploch vedle sebe určitým vodítkem a také metodou, jak přitáhnout pozornost pozorovatele. Gessner umí s barvou pracovat, využívá její přednosti, ale rozhodně ji nezneužívá k přitažení pozornosti za každou cenu.
Leckde si vystačí třeba jen s oranžovou a okrovou nebo pouze s odstíny šedé, hnědé a černé. Tímto kolorovaným minimalismem dosahuje toho, že se musíme soustředit na to, kudy vede stezka džunglí různých geometrických tvarů. Tam kde tvůrce popustil uzdu fantazii a vsadil na výraznou barevnost, musíme mnohem více zbystřit. V těchto případech halí svá tajemství do několika významových plánů a rovin.
Pochopit estetický záměr Roberta S. Gessnera není vždy jednoduché. Stejně tak nikdy nemáme žádnou jistotu, že jsme jeho ideu pochopili tak, jak by on chtěl.
Ovšem to není důležité, zásadní je fakt, že se můžeme na okolní svět dívat jinýma očima.