Článek
Výjimečnou událost, připomínající sedmdesáté výročí záchrany stovky židovských dětí před jistou smrtí v koncentračních táborech, sledují i kamery České televize a BBC.
Záběry pro svůj nový počin Nickyho rodina zde pořizuje i slovenský režisér Matej Mináč, autor snímků o siru Nicholasi Wintonovi a „jeho“ dětech - Všichni moji blízcí (1999) nebo Síla lidskosti (2002), za který získal Emmy a jenž v USA vidělo na milión dětí a teenagerů.
Mládež Winton fascinuje
„My jsme vlastně už roky Wintony oběti, v dobrém smyslu slova. Ten příběh neustále rozvíjíme, nacházíme nové děti, nové historky. Příběh, který byl padesát roků neznámý, teď dostává obrovské rozměry,“ říká Mináč.
A dodává, že je pro něj největším překvapením ten obrovský zájem mladých lidí o příběh, který se odehrál v roce 1939. „Winton je fascinuje. Chtějí být jako on, chtějí také změnit svět. To nás přivedlo k nápadu udělat pokračování Síly lidskosti,“ pokračuje.
„Nickyho rodina je hraný film s rekonstrukcemi. Je to film o tom, jaké dobré skutky mladí lidé dělají. A o tom, že na základě tohoto příběhu vznikají noví a noví Wintoni zachraňující děti v Africe nebo Kambodži,“ prozrazuje.
Winton si až na stará kolena konečně uvědomil, co velkého ve skutečnosti udělal. Nikdy se tím nezaobíral. Zkrátka je zachránil, a basta!
A jak si vysvětluje ten obrovský zájem mládeže? „V současné době jsou velmi znivelizované hodnoty. Všechno má trhliny a ničemu nelze věřit, protože se stejně časem ukáže, že ne všechno je zrealizované z až tak nezištných důvodů. Tohle je případ skutečné, obyčejné lidské slušnosti. A díky takové obyčejnosti, jako být slušný a zkusit udělat něco dobrého, můžete změnit svět. To oslovuje mladé lidi a dává jim to křídla – můžou se o něco opřít. Můžou věřit,“ soudí.
Asi nejsilnějším zážitkem byl pro něj začátek celé „kauzy“, kdy se svět o Wintonovi a jeho činu dozvěděl. Bohužel Mináč tam tehdy s kamerou nebyl, neboť ještě netušil, že nějaký Winton existuje.
Mináč chystá werichovskou pohádku
V roce 1988 pozvali do studia BBC Nicholase Wintona a zachráněné děti. Nikdo netušil, co se na ně chystá. „A vlastně brutálním televizním způsobem je představili v živém vysílání Británii. Winton se rozplakal a ti zachránění pochopili, že mají nějakého zachránce, že je nezachránila anonymní instituce jako Červený kříž. Pochopili, že je zachránil svéhlavý chlapík, který falšoval doklady, dělal zvláštní věci a uměl nadchnout řadu lidí, kteří mu pomáhali,“ vzpomíná a doplňuje: „Winton si až na stará kolena konečně uvědomil, co velkého ve skutečnosti udělal. Nikdy se tím nezaobíral. Zkrátka je zachránil, a basta!“
S dalším projektem by Matej Mináč alespoň na chvíli opustil Wintona a jeho svět a věnoval se zcela jinému žánru: „Brzy začnu natáčet komediální werichovskou pohádku Šťastný smolař. Bude o smolařovi, který třeba když začne vyrábět rakve, přestanou lidé umírat.“
