Článek
Fanoušky pobláznil úvodní pekelně rychlý Fireball i další hard-rockové hity No, No, No, Mule, No One Came (americká a japonská verze obsahovala navíc Strange Kind of Woman, v Evropě se k albu připojila až později). Podle fandů a podle zpěváka Iana Gillana je tato deska klasikou, ale další členové Deep Purple už tak nadšení nebyli (hlavně Blackmore).
Každopádně měla vliv na stovky, možná tisíce mladých kapel, které v sedmdesátých letech začínaly a viděly v DP své bohy. Snad každá česká kapela se snažila něco z Deep Purple zkopírovat a ve světě to bylo podobné, např. kytarista Yngwie Malmsteen uvedl, že se Fireballem setkal v dětství a “změnil úplně všechno”, jako zásadní ho vnímá i Lars Ulrich z Metaliky.
“Párplové” pak spolu natočili ještě alba Machine Head a Who Do We Think We Are, načež se spory ve skupině vyostřili natolik, že už nemohli pokračovat. Blackmore nesnášel zpěváka Gillana a ten raději skupinu opustil.
Deep Purple pak přijali Glenna Hughese a zpěváka Davida Coverdala a došlo k výrazným hudebním změnám. Skupina začala být víc funky, což opět naštvalo Blackmora a definitivně je opustil. V roce 1976 se pak rozpadla celá kapela. Dnes zpívá s novou sestavou Deep Purple opět Ian Gillan. Zdá se, že tahle skupina je prostě nesmrtelná.
Příští víkend Retro výjimečně nebude kvůli karlovarskému festivalu.
Příští víkend Retro výjimečně nebude kvůli karlovarskému festivalu.