Článek
Smíchat s popem všechny možné žánry, i poměrně alternativní, je postup, který už v minulosti vyšel Janě Kirschner, a zdá se, že Anna se jí způsobem zpěvu tak trochu chce přiblížit, i když to může být neúmyslné. Také z něj lze poznat inspiraci americkou černou muzikou (ve svém životopisu zpěvačka uvádí, že od čtrnácti let vystupovala v gospelové kapele Sold Out, takže odtud asi vane vítr).
Hlas má a odvádí slušnou práci, když přičteme fakt, že desku nahrávala v sedmnácti letech. Její slovenština zní mile, jen není jisté, že jí čeští teenageři, kteří asi mají být cílovou skupinou alba, rozumí.
Album vzniklo ve spolupráci se zkušeným muzikantem Ivanem Táslerem a jde o desku nevyhraněnou, začínající zpěvačka si chtěla vyzkoušet různé cesty. Druhá skladba Stačilo povedať je dost retro, pohrává si i se střípky jazzové éry, další Pár nepár je normální současná popová balada a Platně zase zabíhají do světa jakoby „osmdesátkových“ kláves a efektů.
V paměti pravděpodobně uvázne skladba 10 rozdielov, protože začíná bluesrockovou kytarou, aby se vzápětí zařadila do popového mainstreamu a trochu připomíná náladu písničky Black Velvet od Alannah Mylesové (dnes už pozapomenutá Kanaďanka, která v roce 1990 získala Grammy jako nejlepší rocková zpěvačka). Album uzavírají vcelku pěkné balady Na cestě a Prvá posledná.