Hlavní obsah
Ondřej Vetchý ve filmu Všiváci. Foto: Bontonfilm

RECENZE: Směs Tarantina a telenovely? Vetchý s Langmajerem za to nemůžou

Debut Romana Kašparovského Všiváci přichází do kin. Ambiciózní režisér se vyhnul prvoplánově komerční úlisnosti, jeho vypjaté drama však působí velmi rozporuplně.

Ondřej Vetchý ve filmu Všiváci. Foto: Bontonfilm
RECENZE: Směs Tarantina a telenovely? Vetchý s Langmajerem za to nemůžou

Film by především potřeboval pečlivější konzultace se zkušeným dramaturgem. Debut je ambiciózní, ale také zmatený, nesoudržný, poslepovaný ze všeho možného. Tím pádem mu chybí tah a divák je sledem scén spíš zaskočen, než že by se dařilo vyvolat dramatické napětí.

Všiváci trpí častým neduhem debutů, vznikli překotně, s velkým nadšením, jednotlivosti jsou dobré, jako celek to ale nefunguje. Jiří Langmajer určitě není špatný herec, ani Ondřej Vetchý, Ondřej Malý, Iva Janžurová, Taťána Vilhelmová. Koneckonců i Jiří Mádl se s rolí mentálně postiženého kluka vyrovnal pěkně. Jenže nepravděpodobný scénář se vyznačuje přepjatostí a zkombinováním takových náhod, že z toho přechází zrak. U některých scén je obtížné pochopit jejich smysl.

Iva Janžurová a Ondřej Vetchý ve filmu Všiváci.

Foto: Bontonfilm

Jedna linie je o zlodějíčkovi, který zneužívá mentálně zaostalého kumpána, další o manželské krizi jednoho páru, třetí o dvou bratrech, z nichž jeden je lékař, opilec a děvkař a druhý duševně labilní veterán z Afghánistánu. V mládí se jeden bratr zcela náhodně vyspí s přítelkyní druhého, přesto se s ní podvedený nakonec ožení (nařídí mu to maminka) a zrovna v den svatby se ještě nevěsta zabije v autě.

V dramatu Všiváci, jež přijde do kin v říjnu, hraje mentálně postiženého hocha.

Foto: Bontonfilm

Už to by stačilo, ale scénář jde do extrému. Po letech se zoufalý veterán rozhodne s bývalým kolegou zajistit rodinu vyloupením banky a přesně v té chvíli tam vejde jeho dcera, bůhvíproč sebere ze země pistoli a nakonec se všichni pozabíjejí jako v Pulp Fiction.

Celkový dojem nevylepšuje ani množství retrospektiv, časté přeskakování tam a zpět docela mate, postavy hrají v různých obdobích různí herci. U záběrů z Afghánistánu je sice vidět, že se filmaři v rámci rozpočtu snažili, ale k působivosti amerických filmů o válce (viz 30 minut po půlnoci) to má hodně daleko.

Celkové hodnocení: 50 %

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků