Hlavní obsah

RECENZE: Slza je na své pouti o kus dál

Právo, Jaroslav Špulák

Skupina Slza, kterou tvoří zpěvák Petr Lexa a kytarista Lukáš Bundil, vydala druhé album Holomráz. S debutem Katarze (2015) vtrhla na českou popovou scénu silou uragánu a uzmula si pro sebe množství zejména velmi mladých posluchačů. S druhým počinem měla svou pozici potvrdit, případně povýšit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Skupina Slza

Článek

K tvorbě nového materiálu, na němž se pod hudební stránku podepsali Bundil a Dalibor Cidlinský ml. a pod texty Xindl X, přistoupila logicky. Úspěšný sound z debutu neměnila, na první poslech tedy mají skladby stejnou náladu.

Dala si nicméně více záležet na aranžích a zvuku alba. Nad tím vším pak hrají prim melodické linky, které jsou pro tvorbu Slzy klíčové a ve svém tahu a směřování již co do rukopisu typické.

Takový zvuk, jaký si pro sebe Slza našla, na tuzemské scéně nikdo nemá. Kapela je ovlivněna popem osmdesátých let, vtahuje jej ale do zvukové současnosti, přičemž se vyhýbá jeho alternativním proudům. Vnímá jeho prapodstatu, tedy coby posla jasných písniček. Proto nechává zcela nepokrytě vynikat melodické linky.

Zpěvák Petr Lexa v porovnání se svým výkonem na debutu nabyl jistoty, zejména ve výrazu. Disponuje přirozenou barvou hlasu, která je snadno rozpoznatelná a stala se poznávacím znamením písniček Slzy.

Foto: Universal Music

Obal nového alba.

Na ruku mu jdou texty Xindla X, jenž v nich mimoděk nabádá posluchače k tomu, aby ve svých životech nenechávali zbytečně moc negativních myšlenek. Jeho rukopis je tradičně čitelný, a byť pro mladé posluchače mohou být některá slovní spojení trochu složitá nebo nová, protože Xindl X se obvykle nespokojí s fádními rýmy či klišé, obnažuje v nich krásu mateřského jazyka a jeho ohebnost.

Patrné je to například ve skladbě Největší z bourců, kde to v refrénu s interpretací nemá lehké ani Lexa.

Mezi deseti skladbami jsou silnější i méně nápadné. Do první skupiny patří Holomráz, Chmýří pampelišek, Smajlík a zejména povedený duet Na srdci, v němž hostuje Celeste Buckingham. Do druhé skupiny pak Noci beze ztrát, Eskamotér či Anestezie. V sousedství jiných písniček jim scházejí nápaditější melodie.

Holomráz je nicméně album vzdušné, lehké a příjemné. Slza na něm potvrdila svůj zvuk, v jistých momentech ho prohloubila a utvrdila posluchače, že svou cestu ctí. Úkol vyrovnat se novými písněmi těm úspěšným z debutu zvládla.

Slza: Holomráz

Universal Music, 35:17

Celkové hodnocení 80 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám