Hlavní obsah

RECENZE: Projížďka husitským hnutím ve sto dvaceti minutách

Právo, Radmila Hrdinová

Jiráskovu Husitskou trilogii málokdo četl, většina z nás ji zná z filmového zpracování Otakara Vávry (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) z padesátých let minulého století, kdy se také naposledy hrála v tehdejším Divadle československé armády na pražských Vinohradech. Nyní se o ni pokusil tým režiséra Lukáše Brutovského a dramaturga Mira Dacha v Městských divadlech pražských.

Foto: Patrik Borecký

Vojtěch Dvořák vytváří v Husitské trilogii trojjedinou postavu Jana.

Článek

Na scéně se v obřích igelitových bublinách pohybují postavy v bílých overalech a štětečky pozorně oprašují stříbrné kalichy. Budeme přihlížet forenznímu auditu fenoménu husitství? „Masakrální archeologie podle Jiráska,“ upřesní vzápětí černě oděná průvodkyně dějem (Veronika Janků) s Jiráskovou bustou a půllitrem piva.

V levé bublině sedí zády k divákům na vysoké „režisérské“ stoličce černě oděná postava. Herec Vojtěch Dvořák postupně vytvoří trojjedinou postavu všech tří Janů, zatímco čtveřice Eliáš Jeřábek, Radim Kalvoda, Jan Mansfeld a Petr Reif odehraje výběr z mnoha desítek všech ostatních postav: Zikmunda, Pálče, pražské i moravské pány, kněží, posly, vojáky, katy...

RECENZE: Příliš osobní známost. Nevěrníci a alkoholici v tuctové story

Film

Více než tři sta stran tří lidnatých a rozměrných Jiráskových her se Brutovskému s Dachem podařilo mistrně sestříhat do dějově přehledného tvaru, v němž se i divák neznalý historických okolností či her neztratí. Jiráska doplnili citacemi z Kroniky Petra z Mladoňovic a Kroniky velmi pěkné o Janu Žižkovi, jakož i dobovými písněmi a dalšími historickými texty vonícími krásnou archaickou češtinou.

Foto: Patrik Borecký

Jedna z mnoha poprav Brutovského Husitské trilogie. V popředí zleva Eliáš Jeřábek a Radim Kalvoda.

Inscenace plyne ve svižném temporytmu, epické vyprávění střídají účinně zkrácené dialogy z Jiráskových her. Prakticky vše se divákům sděluje skrze mikrofon, scény pražských pánů připomínají tiskové konference dnešních politických lídrů, s postupujícím masakrem husitů přibývá na stěnách igelitových orbitů cákanců krve.

Všichni hrají s patřičným patosem i jemnou nadsázkou, diváci se baví. Vojtěch Dvořák má pro Husa deklamační rétoriku, pro Žižku vojáckou drsnost a pro Roháče fanatickou posedlost idejí. A pro všechny tři tvrdohlavost vůdčího solitéra.

Jen jedno schází, avizovaná kritická autorská konfrontace s významnou kapitolou českých dějin. I když jsou naznačeny otázky po proměně idejí v ideologii a potřeby hrdinů, výsledný tvar připomíná ze všeho nejvíc jen zrychlenou opakovací dvouhodinovku dějepisu. A to s anekdotickým dovětkem z monologu Žebravého mnicha z Jiráskova Jana Roháče o tom, že Češi jsou přece jen mistry dobrého piva. Na aktuální jevištní forenzní výzkum husitství je to trochu málo.

Husitská trilogie podle Aloise Jiráska (Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč)
Režie, libreto a hudba Lukáš Brutovský, dramaturgie Miro Dacho, scéna Juraj Kuchárek, kostýmy Alžbeta Kutliaková. Premiéra 25. ledna v divadle Komedie, Městská divadla pražská

Hodnocení: 65 %

RECENZE: Králíček Jojo. Válečná komedie, při níž mrazí v zádech

Film

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Související články

Bitvu na Vítkově viděly tisíce lidí

Ačkoli kulaté, 600. výročí bitvy na Vítkově, nastane až za šest let, letošní provedení přilákalo tisíce lidí. Bojovalo asi sto válečníků, a to historickými...

Výběr článků

Načítám