RECENZE: Poklady Velké Moravy jsou v Praze

Pořadatelé – pracovníci Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Moravského zemského muzea – připravili nebývalou podívanou, která splňuje nejvyšší parametry, jaké jsou kladeny na archeologické výstavy.

Na každém kroku je divák překvapován, okouzlován, ba oslňován nejen uměleckou kvalitou vystavených děl, ale také jejich prezentací. Z hlediska instalace exponátů je tato pražská výstava zajímavější než ta, kterou nedávno věnoval Berlín slavným Vikingům.

Úvodní část výstavy se týká pozdního období stěhování národů. Diváci se seznámí se šperky Langobardů a Avarů, s tzv. pokladem byzantského kupce, který do střední Evropy přinesl luxusní díla konstantinopolského uměleckého řemesla, a také s nálezy souvisejícími s příchodem Slovanů. Několik exponátů se vztahuje k Sámově říši.

Samotné počátky Velké Moravy pak začínají efektním vystavením rekonstrukce dvou hrobů, ženského a mužského.

Vrcholem výstavy je rozsáhlá klenotnice. V potemnělém prostoru jsou představeny a nasvíceny nejslavnější velkomoravské šperky z 9. století, náušnice, prsteny, knoflíky a další módní doplňky. Vystavené skvosty ze zlata a stříbra se možná stanou inspiračním podnětem i pro současné designéry a šperkaře.

Nové nálezy archeologů dokazují, že tato vzácná díla nebyla jen importy, ale v centrech, jako byly Staré Město u Uherského Hradiště, Mikulčice nebo Pohansko u Břeclavi, existovala produkce velmi talentovaných zlatníků. Výstava nabízí i jejich objevené nářadí a výrobní pomůcky.

Šperky z Moravy doplňují neméně luxusní výrobky pocházející z Čech, zejména hrob kouřimské kněžny s bohatou výbavou, k níž patří i tři páry náušnic s dlouhými řetízkovými závěsky, které by jí záviděla snad každá žena raného středověku.

Na bohatství Velkomoravské říše se podílelo zapojení jejích center do mezinárodního obchodu. Trochu smutnou připomínkou toho jsou v Císařské konírně železné okovy pro otroky, kteří patřili mezi žádané zboží. Zejména muslimové měli zájem o slovanské eunuchy, protože kastrace byla koránem zakázána a nákupem otroků z ciziny se zákaz dal obejít.

Druhou skvělou částí pražské výstavy je prezentace křesťanství na Velké Moravě. Modely kostelů i 3D rekonstrukce doplňují cenné sakrální předměty. Faksimile rukopisů ve staroslověnštině připomínají příchod byzantské mise Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Pokladem mezi exponáty jsou slonovinové krabičky – pyxidy dovezené asi z Itálie a pozlacené reliéfy andělů a Krista z hradiště v Bojné na Slovensku, které kdysi okrašlovaly buď přední stranu oltáře, nebo zdobily dřevěnou skříňku pro relikvie.

Film na výstavě představuje jediný stojící velkomoravský kostel ve slovenských Kopčanech, místě vzdáleném několik kilometrů od Mikulčic. Závěr je věnován vojenskému vpádu Maďarů a rozvrácení Velkomoravské říše.

K vynikající výstavě, která by se měla stát měřítkem pro další archeologické výstavy v Čechách, lze ale mít jednu výtku. Na katalog, který se jistě stane vyhledávaným suvenýrem, si zájemci budou muset počkat prý až do konce května.