Hlavní obsah
Igor Orozovič (Bulanov) a Iva Janžurová (Gurmyžská) v inscenaci Les Foto: Martin Špelda

RECENZE: Ostrovského Les jako béčkový film

Praha se téměř po roce dočkala už druhého nastudování Ostrovského komedie Les. Po Divadle na Vinohradech ji nyní uvedla činohra Národního divadla ve Stavovském divadle ND.

Igor Orozovič (Bulanov) a Iva Janžurová (Gurmyžská) v inscenaci Les Foto: Martin Špelda
RECENZE: Ostrovského Les jako béčkový film

Důvodem enormního zájmu o hru po léta opomíjeného ruského klasika je nejspíše výjimečná herecká příležitost, kterou nabízí hlavní role statkářky Gurmyžské. Na Vinohradech ji ztvárnila Daniela Kolářová, v Národním Iva Janžurová.

Proti realisticko-grotesknímu uchopení textu ve vinohradské inscenaci je Les ve Stavovském divadle opulentně rozehraným obrazem světa jako divadla, kde všichni hrají své role jako špatní ochotníci, ale o to s větší vervou.

Režisér Michal Dočekal zvolil formu rozhlasové hry či béčkového filmu, jehož natáčení je stěžejním výrazovým znakem inscenace.

A to se vším všudy – s výprodejem exaltovaně přehrávaných citů, kabaretními výstupy herců Šťastlivce a Nešťastlivce a s uměle vyráběnými zvuky v zasklené kabině v pozadí scény.

I dvojice obrovitých lítacích dveří s červenými majáčky a řady neustále přinášených a odnášených sedadel odkazují na biograf, zatímco pokoj sám připomíná spíše rozhlasové studio. Zcizujícímu efektu pomáhá i čtení scénických poznámek v mírně káravé režisérské stylizaci a množství improvizačních vsuvek a citací.

Jako by se Dočekal „nakazil“ režijním stylem svých kolegů Drábka a Nebeského i jeho inscenace si libuje v ostrých střizích, klipovité skládance gagů a nadsazené herecké expresi, z níž se v poslední době stává nový herecký styl činohry ND.

Všichni se pitvoří v úporné snaze přežít v tomto Lese, kde přetvářka je hlavním způsobem, jak přežít a ostatní napálit. Výklad je to čitelný, leč na ploše více než tříhodinové inscenace, jejíž tempo se zejména v první polovině neúměrně vleče, poněkud nepřekvapivý.

Statkářka Gurmyžská Ivy Janžurové je od počátku karikována bizarními módními kostýmy a žlutou kudrnatou parukou. Její herectví ale přes kostýmní stylizaci nejde, spíš se drobí do množství mikrosituací a gestických i řečových detailů, ilustrujících dojemně směšnou paničku tokající po mladém „kolouškovi“ Bulanovovi, v němž Igor Orozovič vystavuje především vypracované svaly a snaživě bezbřehou ochotu své postavy se přizpůsobit.

V rolích herců Nešťastlivce a Šťastlivce vytvářejí Igor Bareš a Vladimír Javorský klaunské duo uplatňující se v naučeně estrádních výstupech. V závěru se jejich postavy mění v unavené herce přenechávající komediální masky přetvařující se společnosti. Ale mezi tím místy poněkud jednotvárným třeštěním prochází jemně vytvarovaná figurka sluhy Karpa v dokonalém hereckém uchopení Ladislava Mrkvičky. Prosím, nepřehlédnout!

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Les
Překlad: Leoš Suchařípa, úprava: Michal Dočekal a Jan Tošovský, režie: Michal Dočekal, scéna: David Marek, kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková, hudba: Ivan Acher. Premiéra ve Stavovském divadle 19. března

Celkové hodnocení: 60 %

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků