Článek
Důvodem enormního zájmu o hru po léta opomíjeného ruského klasika je nejspíše výjimečná herecká příležitost, kterou nabízí hlavní role statkářky Gurmyžské. Na Vinohradech ji ztvárnila Daniela Kolářová, v Národním Iva Janžurová.
Proti realisticko-grotesknímu uchopení textu ve vinohradské inscenaci je Les ve Stavovském divadle opulentně rozehraným obrazem světa jako divadla, kde všichni hrají své role jako špatní ochotníci, ale o to s větší vervou.
Režisér Michal Dočekal zvolil formu rozhlasové hry či béčkového filmu, jehož natáčení je stěžejním výrazovým znakem inscenace.
A to se vším všudy – s výprodejem exaltovaně přehrávaných citů, kabaretními výstupy herců Šťastlivce a Nešťastlivce a s uměle vyráběnými zvuky v zasklené kabině v pozadí scény.
I dvojice obrovitých lítacích dveří s červenými majáčky a řady neustále přinášených a odnášených sedadel odkazují na biograf, zatímco pokoj sám připomíná spíše rozhlasové studio. Zcizujícímu efektu pomáhá i čtení scénických poznámek v mírně káravé režisérské stylizaci a množství improvizačních vsuvek a citací.
Jako by se Dočekal „nakazil“ režijním stylem svých kolegů Drábka a Nebeského i jeho inscenace si libuje v ostrých střizích, klipovité skládance gagů a nadsazené herecké expresi, z níž se v poslední době stává nový herecký styl činohry ND.
Všichni se pitvoří v úporné snaze přežít v tomto Lese, kde přetvářka je hlavním způsobem, jak přežít a ostatní napálit. Výklad je to čitelný, leč na ploše více než tříhodinové inscenace, jejíž tempo se zejména v první polovině neúměrně vleče, poněkud nepřekvapivý.
Statkářka Gurmyžská Ivy Janžurové je od počátku karikována bizarními módními kostýmy a žlutou kudrnatou parukou. Její herectví ale přes kostýmní stylizaci nejde, spíš se drobí do množství mikrosituací a gestických i řečových detailů, ilustrujících dojemně směšnou paničku tokající po mladém „kolouškovi“ Bulanovovi, v němž Igor Orozovič vystavuje především vypracované svaly a snaživě bezbřehou ochotu své postavy se přizpůsobit.
V rolích herců Nešťastlivce a Šťastlivce vytvářejí Igor Bareš a Vladimír Javorský klaunské duo uplatňující se v naučeně estrádních výstupech. V závěru se jejich postavy mění v unavené herce přenechávající komediální masky přetvařující se společnosti. Ale mezi tím místy poněkud jednotvárným třeštěním prochází jemně vytvarovaná figurka sluhy Karpa v dokonalém hereckém uchopení Ladislava Mrkvičky. Prosím, nepřehlédnout!
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Les |
---|
Překlad: Leoš Suchařípa, úprava: Michal Dočekal a Jan Tošovský, režie: Michal Dočekal, scéna: David Marek, kostýmy: Zuzana Bambušek Krejzková, hudba: Ivan Acher. Premiéra ve Stavovském divadle 19. března |