Hlavní obsah
Julianne Mooreová ve své možná oscarové roli Foto: Cinemart

RECENZE: Mapy ke hvězdám bodovaly v Cannes, teď jdou do kin

Jedním z favoritů letošní canneské hlavní soutěže byl film Mapy ke hvězdám, novinka kanadského režiséra Davida Cronenberga. Ten tak na nejprestižnějším festivalu světa uvedl od roku 1996, kdy dostal Zvláštní cenu poroty za Crash, už svůj šestý film. Porota nakonec udělila Cenu za nejlepší ženský herecký výkon Julianne Mooreové.

Julianne Mooreová ve své možná oscarové roli Foto: Cinemart
RECENZE: Mapy ke hvězdám bodovaly v Cannes, teď jdou do kin

Mapy ke hvězdám patří ke Cronenbergovým nejzábavnějším filmům. Zabývá se v něm (ne)morálností světa showbyznysu, konkrétně Hollywoodu s přesahem do srovnatelných prostředí, a nešetří přitom satirou ani obrazem lidí, jimž byznys utváří nejen životní styl, ale i vzájemné vztahy.

Vynikající scenárista Bruce Wagner napsal příběh rodiny, kterou lze těžko označit za rodinu funkční, ale v rámci Hollywoodu nejspíše dost typickou. Wagner, který se sám kdysi živil i jako řidič hvězd, toto prostředí velmi dobře zná, a oba s Cronenbergem tvrdí, že obraz, který podávají, je reálný, dokonce že každá věta byla někdy vyřčena.

Hlavní postava dr. Sanford Weiss v podání Johna Cusacka je psychoterapeutem hvězd a zároveň autorem motivačních knih na téma jak být dokonalý a ještě k tomu šťastný.

Životní náplní jeho ženy Christine (Olivia Williamsová) je zase všestranná péče o to, aby se dál rozvíjela herecká kariéra třináctiletého syna Benjiho, dětské hvězdy, která už má za sebou odvykací protidrogovou kúru.

A dcera Agatha (Mia Wasikowská), dívka s děsivým tajemstvím, se vrací z léčebny, kde se léčila z pyromanie. Stává se asistentkou jedné z otcových klientek, stárnoucí herečky Havany (Julienne Mooreová), neurotičky plné zloby, závisti i hrůzy z přízraku své kdysi úspěšnější, nyní mrtvé matky.

Není těžké v tomto panoptiku sobců, agresivních a psychicky vyšinutých jedinců, zvrácených a sebedestruktivních charakterů, jak je Wagner s Cronenbergem divákům předkládají, rozeznat alegorický obraz celé současné společnosti a její vyšinuté morálky.

Nebyl by to ovšem Cronenberg, kdyby své postavy a jejich vesměs odporné chování jakkoli soudil. Je jen skvělým pozorovatelem se skvělými a stejně nadanými spolupracovníky.

Na jednom z předních míst je to skladatel Howard Shore, autor hudby k většině Cronenbergových filmů (ale také k Pánovi prstenů, Hobitovi, Twilight sáze, Letci, Vlkovi zWall Street a dalším). Tentokrát jeho hudba nejen skvěle spoluvytváří atmosféru, ale má do značné míry významotvorný charakter, posouvá děj dál a na obrazu hrůz cynického, skrz naskrz zkaženého světa se podílí nemalou měrou.

Stejně jako kamera Petera Suschitzkého a výkony hereckého ansámblu, který se s gustem zhostil všech Cronenbergových – jako vždy – notně ujetých nápadů.

Výkon Mooreové je obdivuhodný především v množství výrazových prostředků, jimiž dokáže vyjádřit nejroztodivnější změny nálad stárnoucí herečky. Zdařile jí sekunduje mladá Mia Wasikowská jako její osobní asistentka Agatha, o trochu méně výrazné výkony odvedli představitelé mužských rolí John Cusack a Robert Pattinson v roli řidiče limuzíny.

Mapy ke hvězdám
Kanada/USA 2014, 111 min., režie: David Cronenberg, hrají: Julianne Mooreová, Mia Wasikowská, Robert Pattinson a další.

Celkové hodnocení 75 %

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků