Článek
Základem jsou exponáty z Kolářovy výstavy v Guggenheimově muzeu v New Yorku, kterou v roce 1975 připravil jeho ředitel Thomas M. Messer, sám původem z předválečného Československa. Retrospektiva se tehdy uskutečnila právě zásluhou Mládkových, kteří díla získali v Praze prostřednictvím obchodní organizace Art Centrum.
Původním cílem autorů bylo zrekonstruovat na Kampě Kolářovu americkou bilanci, která mu v 70. letech minulého století otevřela cestu na světové výsluní. Kurátor Jiří Machalický však v průběhu přípravy zjistil, že Mládkovi tehdy odkoupili zhruba jen pětinu exponátů, zatímco větší část se ocitla v různých soukromých sbírkách po celém světě. Dát je znovu dohromady by bylo nad síly největších muzeí světa.
Jiří Kolář, Vdaná Venuše – roláž z roku 1969.
Nicméně i tak se povedla jedna z nejzajímavějších Kolářových výstav, které se v posledním čtvrtstoletí objevily v České republice. Všemu dominují různé druhy koláží. Kolář totiž nejraději pracoval s nůžkami a lepidlem, což pro něj byly stejně důležité prostředky jako pro malíře štětec a barva. Rozstříhal třeba reprodukce slavných obrazů starých i moderních mistrů a pak je znovu sestavil do nových celků vyjadřujících jeho poetický cit i humor. Kromě Koláře se variacím na staré mistry věnoval v Československu i grafik a malíř Jiří Anderle a oba se tím proslavili v Evropě i v zámoří.
Když Kolář vystřihoval a lepil, vznikly pod jeho rukama obrazy, když polepoval na bleším trhu zakoupené předměty, tvrdil, že tak vytváří sochy. Umělecký záměr byl však vždy podobný, jiná byla jen zvolená technika. Výstava v Muzeu Kampa je tak především setkáním s kreativitou, jakou málokdy v takové rozmanitosti uvidíme. Exponáty doplňuje obsáhlý katalog, který vůbec poprvé v úplnosti dokumentuje kompletní sbírku.
| Jiří Kolář: 100 let od narození |
|---|
| Muzeum Kampa, do 18. ledna, denně od 10 do 18 hodin |