Článek
Od premiéry Jedlíků k Velké mořské víle uplynuly tři roky, Drábkovy hrdinky ovšem zestárly o deset let, a dohnaly tak autora, na kterého dolehla krize středního věku. Manželské rozbroje, děti v nich, pokusy potomky mít, nevíra v polepšení společnosti i nápravu vlastní, stárnutí. To poslední naštěstí ještě v sebeklamu.
Drábek dospěl do úsečky, ve které mu to píše samo. Umí si pohrát s jazykem, pointovat každý výstup, napsat rovnocenné postavy takřka bez vedlejších, nebojí se několikanásobných katarzí.
Ano, v příběhu Heleny (Isabela Smečková Bencová), Rózy (Pavla Tomicová), Valérie (Pavlína Štorková) a jejich partnerů (Jan Vápeník, Jiří Zapletal, Jan Sklenář nebo Vladimír Polívka) zazní nostalgické tóny, úvahy o nevratnosti času, společenské deziluzi, zhoubnosti seriálů v životě i v televizi a o nerozvážnosti vlastních kroků, možná ale ještě napravitelných. Ejhle, Drábkova víra v polepšitelnost člověka!
Všechno je to vyhroceně vtipné. Divák s netrénovanou bránicí nad kousky Ludvíka (Jiří Zapletal) umírá smíchy, ale najednou Drábek ten příval a vichřici bonmotů a bláznivin pozastaví a do příběhu vstupuje, už nikoli jako jeden ze záplavy crazy nápadů, smrt. Její dotek pocítí i diváci a ti méně otrlí hledají kapesníky. Sentiment? Ne, krása!
S režisérem Drábkem ji na scéně Marka Zákosteleckého spoluvytvořila kostymérka Pražské pětky Simona Rybáková a také Davidův věrný souputník, hudebník Darek Král. A herci, z nichž chválit jen někoho znamenalo by ublížit ostatním.
Klicperovo divadlo dokazuje, že je Divadlem čtvrtstoletí. Velkou mořskou vílou to potvrdilo. Už přesně za měsíc se o tom kdokoli může přesvědčit na mezinárodním Divadle evropských regionů.
| David Drábek: Velká mořská víla (Jedlíci čokolády po deseti letech) |
|---|
| Režie: David Drábek, dramaturgie: Markéta Bidlasová. Premiéra 17. května, Klicperovo divadlo Hradec Králové. |