RECENZE: Ďábel číhá na sochaře v uměleckém New Yorku

Kniha na pomezí komiksu a grafického románu zpracovává faustovské téma ve velmi klasickém duchu po dějové lince, moderně je pojato prostředí a postavy. Hlavní hrdina dostává nálepku „rozervaného umělce“.

David je stoprocentní smolař, až trochu příliš vyhnaný do extrému. Jednoznačnost jeho rozhodnutí, přehnaná hrdost, negativita, umíněnost a nelogické bariéry v hlavě společně kulminují a dělají z něj plochou a předvídatelnou figurku, která dává čtenáři nahlédnout na jeho už od první stránky jasnou zkázu a špatný konec.

Námět je jednoduchý: vyhořelý David se upíše ďáblu, že získá po 200 dnů moc vytvořit dokonalou sochu z jakéhokoli materiálu. Po skončení lhůty zemře. David samozřejmě přijímá a zprvu nadšen se nechává pohltit tvorbou. Kamenem úrazu se mu však po pár stránkách stane rovněž umělecky zaměřená a obdobně psychicky labilní a ztroskotaná žena.

Sochař má potenciál uspokojit čtenáře hned na několika frontách: servíruje totiž umělecký New York, život ve městě stylem „z ruky do huby“, prostředí sochařiny i průměrnou milostnou zápletku.

Vykreslení vztahu dvou hlavních hrdinů je nejslabším bodem, Achillovou patou celé knihy. Předvídatelnost, v jistých aspektech nereálnost a plochost jejich počínání se odráží ve faktu, že právě jejich vzájemné interakce patří k nejfádnějším částem.

McCloud v komiksu hraje na silnou notu, chce čtenáře dostat na kolena, odzbrojit a nekompromisně dojmout, v ideálním případě přimět zamyslet se nad váhou vlastních cílů v porovnání s nedoceněností a samozřejmostí mezilidských vztahů.

Z knihy lze zároveň vyčíst jakýsi „sochařský“ podtext ve smyslu „každý svého štěstí strůjcem“. Člověk je tvůrcem, sochařem svého života a má možnost utvářet ho podle svých svobodných představ. Pokud však tuto svobodu vloží do rukou někomu jinému, byť výměnou za zdánlivé štěstí, upíše se a jeho sochařem, a tedy i možnou zkázou, se stává někdo jiný.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: