Hlavní obsah
Obal knižní novinky Foto: nakladatelství Odeon

RECENZE: Alžířan Daúd se ptá - Kdo je lepší

V duchu postmodernismu si vzal alžírský novinář a spisovatel Kámel Daúd (1970) jako námět románu Meursault, přešetření existenciální novelu Alberta Camuse Cizinec a staví jí zrcadlo proměny času.

Obal knižní novinky Foto: nakladatelství Odeon
RECENZE: Alžířan Daúd se ptá - Kdo je lepší

Camus vydal prózu v roce 1942, kdy zabít Alžířana, obyvatele kolonie, nebyl pro Francouze až takový zločin. Oběti ani nedal jméno, nakonec Camusův vrah Mersault byl odsouzen nikoli za tento čin, nýbrž za to, že málo truchlil nad smrtí své matky.

Jistě, defétismus z doby 2. světové války přispíval tehdy k tomu, že se člověk mohl cítit uprostřed společnosti cizincem, lhostejným k lidem, bez citu a perspektivy. Daúdova zpověď bratra tehdy zabitého Alžířana, vyprávěná v jeho stáří někomu, kdo o něm napíše, přesouvá hlavní děj do roku 1962, kdy jeho země získala na Francii nezávislost.

Meursaultova oběť má už jméno, je jím vypravěčův bratr Músa. Neustálé oplakávání jeho smrti milující matkou však vede Alžířana k zabití jiného Francouze, rovněž na pláži.

„Proč jste ho nezabil dřív?“ zlobí se policejní úředník, vždyť před vyhlášením nezávislosti pomstít smrt na Evropanovi by nebyl zločin. Oč jsme však my, Alžířané, lepší než vraždící Francouzi, klade si v tomto podobenství otázku autor. A není to jediný paradox, kterým Daúd polemizuje nejenom s Camusem.

Daúd za ním nezůstává pozadu. Músův bratr v boha, rozuměj v Mohammeda, nevěří a provokativně se diví, proč se otázka boží existence pokládá stále člověku, a nikoli přímo bohu. Vrcholem troufalosti autora i jeho hrdiny je odmítnutí poklonit se biblickému Adamovi s odkazem na koránského anděla Iblíze, který je převtělením ďábla.

Z hlediska autorova vývoje jde o zajímavý posun. V dospívání vystoupil z islamistické buňky, chtěl se věnovat novinařině a psaní. Přesto mu nedovolili v originálu zařadit kritickou pasáž o islámu, o mešitě, která se hrdinovi hnusí, a o nesnášenlivém imámovi.

Daúdovy výpovědi starce mají mnoho vrstev, v nichž můžeme hledat odpovědi na to, nakolik jsme se změnili. Strohý styl, byť s květnatým, obrazným jazykem, oslovuje svět. Popularitu knize přinesl i alžírský imám, který nad Daúdem vyhlásil fatvu. O její zrušení autor dosud marně usiluje. Jde v jeho případě o navýsost umělecký text, řadící se k tomu lepšímu, co lidská společnost o sobě kriticky vypověděla.

Celkové hodnocení 80 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

 

Daúd: Meursault, přešetření

Odeon, přeložila Alexandra Pflimpflová, 144 stran, 249 korun

 

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků