Hlavní obsah

Randy Ebright ze skupiny Molotov: Je těžké věřit politikům

Právo, Šárka Hellerová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Mexická skupina Molotov vystoupila na benešovském Sázavafestu a v září ji uvidíme v pražském Rock Café. Její člen Randy Ebright (bicí, baskytara, zpěv) poskytl před koncertem Právu rozhovor.

Foto: Jaroslav Špulák, Právo

Člen mexických Molotov Randy Ebright při rozhovoru

Článek

Pocházíte z města Mexiko. Je to nebezpečné místo?

Já jediný z kapely jsem narozený ve Spojených státech v Michiganu, v Mexiku už ale také žiju. Musíte tam používat zdravý rozum. Vyrostl jsem v New Orleansu a tam to bylo stejné. Když jste nepoužívali hlavu, mohli jste zemřít na ulici. Podle mě je to do jisté míry podobné všude na světě. Mexiko není tak hrozné jako jiná města v zemi. Například Tijuana není nic moc.

Projevuje se ta nebezpečná stránka Mexika nějak i v tamním hudebním průmyslu?

Stávají se zvláštní věci. Jednou jsme třeba hráli v Sonoře, což je mexický stát na hranici s USA, kde jsou vláda a narkomafie propojeny. Byla tam hrozná produkce, nic se nedařilo a my poslední tři písničky nedohráli. Pořadatelé nám zabavili nástroje a řekli, že když se nevrátíme na pódium, nedají nám je. Byla to vyhrocená situace. Na pódium jsme ale zpátky nevlezli a nástroje jsme naštěstí nakonec získali.

Mnohé vaše písně jsou inspirované politikou. Změnily se za sedmnáct let existence kapely vaše politické názory?

Ne, protože pořád je to stejně špatné. Pro mě osobně je těžké věřit jakémukoli politikovi. Každý, kdo se prohlásí za způsobilého vládnout ostatním, je mi podezřelý. Mám také pocit, že politika v Mexiku je dnes horší než kdekoli jinde a kdykoli předtím.

Co vám vadí?

V Mexiku jsou čtyři hlavní strany a mám pocit, že je v posledních volbách zastupovali horší kandidáti než v letech předtím. Nejhorší ze všech je prezident Enrique Pena Nieto. Když jsme vyrůstali, byla v Mexiku přes sedmdesát let u moci Institucionální strana revoluce, známá pod zkratkou PRI. To je strana, ze které pochází prezident. Ve druhé polovině devadesátých let ztratila většinu a nyní dorůstá nová generace, která si nepamatuje, jaký byl život, když byla u moci.

Někteří z politiků PRI jsou naši fanoušci, a tak jsme toho využili a natočili dokument o tom, jaké to bylo. Chceme lidem osvěžit paměť. Je to taková lekce z historie, vysvětluje kontext některých našich textů, které byly ovlivněny tím, že ta strana byla u moci.

Jaká témata nyní reflektujete v textech?

Asi před půl rokem jsme začali skládat písničky na novou desku. Měla by vyjít příští rok v březnu. Bude na ní mnoho různých námětů. Od zamyšlení se nad katolickou církví přes písničku o delikventech v Mexiku po osobní témata. Budou na ní i písně o tom, kde se nacházíme.

Jak to myslíte?

Zažili jsme proměnu hudebního průmyslu. V dobách, kdy se cédéčka prodávala, jsme byli schopni prodat tisíce alb. Dnes je existence kapely postavená na koncertech, o tom také zpíváme. A také o tom, jak jsme zaprodali svou duši ďáblu, když jsme se upsali nahrávací firmě.

Vaše nejslavnější deska se je Apocalypshit z roku 1999…

Podle prodejů je nejúspěšnější ?Donde jugarán las ninas? z roku 1997, které se prodaly více než čtyři milióny kusů. Apocalypshit je asi druhá nejúspěšnější. V porovnání se jmenovaným albem se moc neprodávala, ale umělecky to byla bohatá záležitost.

Vaše skladby se dostaly i do počítačových her…

Bylo jich několik. Byli jsme například v Total Overdose z roku 2005. Zatím poslední, co vím, byla nějaká fotbalová hra z roku 2009. Já ale tyhle věci nehraju, takže v nich nemám přehled.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám