Hlavní obsah

Příběh Stalinova pomníku na Letné ožije v opeře

Právo, Miroslav Homola

Zpívat se dá o všem. V pátek to dosvědčí světová premiéra opery o stavbě Stalinova pomníku Monument, kterou představí soubor Janáčkovy opery NdB. Jde o dílo napsané přímo pro tuto scénu.

Foto: NdB

Nová opera, pro kterou vytvořil Radok i scénu, uchvátí, jak se na libreto sluší, i monumentálními dekoracemi.

Článek

Pro Monument vytvořil libreto známý český režisér David Radok. Autorem hudby je skladatel a šéfdirigent brněnského operního souboru Marko Ivanović, jehož tvorbu již znají brněnští diváci z dětské opery Čarokraj či z komorního díla Poslední pólo, které zaujalo rovněž operně netradičním prostředím, plovárnou. Monument je již čtvrtou inscenací, která přivádí do Brna Davida Radoka, tentokrát nejen jako režiséra, ale i scénografa.

Inspiraci našli oba autoři v životním osudu sochaře Otakara Švece (1892–1955), který byl stejně jako dalších čtyřiapadesát sochařů v roce 1949 přinucen zúčastnit se soutěže na vytvoření pomníku J. V. Stalina. Absurdní a megalomanské zadání vyřešil Švec návrhem nerealizovatelného monumentu, který soutěž vyhrál. Politický tlak v průběhu realizace si nakonec vybral oběť nejvyšší.

Vrátím se, pohrozil Stalin z plakátu jako legendární Terminátor

Evropa

Nepůjde o popis reality

Záměrem Radoka však nebylo vytvořit realistický příběh sochaře. Jeho text v jedenácti scénách zachycuje atmosféru a absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni blíže neurčeným totalitním politickým režimem, který potlačuje nemilosrdně jedince a jeho osobitost a staví jej do situací, kdy se musí jako člověk a tvůrce vyrovnat s morálními i uměleckými dilematy.

„Monument sice vychází z reálné předlohy Stalinova pomníku na Letné, ale nejedná se o dokument. Jde jen o volnou inspiraci touto absurdní stavbou, která obsahuje veškeré ingredience antické tragédie – největší monument oslavující jednoho z největších diktátorů a vrahů historie, kdy během stavby probíhají nejkrutější politické procesy a před samotným odhalením pomníku autor spáchá sebevraždu. Pokusil jsem se odpoutat od dokumentární faktografie, sochař se jmenuje Sochař, a ne Švec, není tam Nejedlý, Kopecký, ale 1. tajemník, náměstci… prostě žádná jména. Domnívám se, že opera vyžaduje jiné ztvárnění skutečnosti než divadelní hra, film nebo literární dílo,“ uvedl David Radok.

Jak doplnil autor hudby Marko Ivanovič, ze skladatelského pohledu se nejedná o hledání či experiment, ale o vnitřně pestrý monolit, který využívá různorodých soudobých stylových prostředků k dosažení co nejlepší dramatické pravdivosti a k navození odpovídajících emocí.

„Dílo vzniklo na objednávku Národního divadla Brno a tento fakt jsme s panem režisérem brali od začátku v potaz. Už od prvních chvil bylo jasné obsazení hlavních postav, věděli jsme, že se můžeme opřít o skvělý sbor i orchestr, dokonce i výběr bicích nástrojů jsem průběžně s našimi perkusionisty konzultoval. Velikou roli už v prvotních úvahách rovněž měla i budova Janáčkova divadla se svým velkým jevištěm a architektonickým řešením zakotveným v estetice 70. let. Vznikla tak opera doslova šitá na tělo jak souboru, tak celé instituci,“ vysvětlil Ivanovič. Reprízy jsou 8., 28. a 29. února.

Reklama

Výběr článků

Načítám