Hlavní obsah

Poslechněte si Velvet Revolver, Axl stejně nic nevydá

Novinky, Stanislav Dvořák

Fanoušci Guns'n'Roses zase jednou zažili trochu vzrušení. Nevyšla sice vysněná Axlova deska - slibovaná více než deset let - ale ozvala se reinkarnace tohoto kultu devadesátých let, parta zvaná Velvet Revolver.

Článek

Deska Libertad není zlá a fandy, kteří touží slyšet "něco aspoň trochu jako Guns'n'Roses" může částečně uspokojit. Samozřejmě to není stejné jako dřív, ale ono nikdy nic není jako dřív a v hudbě to platí dvojnásobně. Velveti nejsou Guns, přesto je těžké nesrovnávat - vždyť v této kapele hraje Slash, Duff McKagan a Matt Sorum.

Slashovi i zpěvákovi Scottu Weilandovi dobře sedí rychlé vypalovačky, kytarové božstvo sype slušné riffy a prokládá to krátkými údernými sóly, která jsou nezaměnitelná - přesně to bohužel chybí zpěvu. Weiland není vyloženě hrozný, ale rozhodně je nevýrazný. Vedle Slashových vyhrávek v Get Out the Door, které mimochodem vzdáleně připomínají sólo z prastaré Anything Goes, působí Weiland jako někdo, kdo je v kapele do počtu.

Slabinou desky jsou především balady (naštěstí jen dvě), třeba Can't Get You Out of My Head je velmi úmorná. Právě v klasické rockové baladě, kde se pomalu střídá několik málo akordů, na sebe musí zpěvák strhnout veškerou pozornost, jinak se posluchač utopí v nudě. A Weilandovi se nedaří ho vylovit.

Přesto je to dobrá rocková deska. I s drobnými handicapy nechává Velvet Revolver mladé nu-metalisty a jiné pseudorockery daleko za sebou.

Velvet Revolver: Libertad, Sony BMG 2007

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám