Článek
McDonagh natočil bláznivou komedii o psychopatech, kterým nepřipadá divné někoho jen tak zabít, a současně jakousi meditaci o násilí ve filmu a o tom, kam ten prohnilý svět vůbec spěje. Ani chvíli nedokáže udržet vážnou tvář, paroduje různé béčkové snímky a taky sám sebe.
Svůj projekt obsadil neskutečně dobře - jména Farrell, Walken, Harrelson či Rockwell slibují chytrou legraci a divák ji také dostane.
Zloduši milují zvířátka
Postavy, zřejmě zcela úmyslně, nejsou originální. Máme tu třeba scenáristu (Colin Farrell), který má tvůrčí blok a samozřejmě dost pije. Máme tu taky mafiána, kterému ukradnou roztomile hnusného zakrslého psa, a tím si podepíšou rozsudek smrti. Zloduši totiž vždy milují svá malá hnusná zvířátka. A máme tu také starého zloděje-elegána, který miluje svou manželku, jež bohužel onemocněla rakovinou.
Zloděj (Christopher Walken) a scenáristův kamarád, nezaměstnaný pobuda v podání Sama Rockwella, se dopustí zásadní chyby, když chtějí mafiána vydírat. Tím spustí lavinu násilí a hlášek. Scenárista je vyděšen, ale zjistí, že by mu náhlé události vlastně mohly pomoci se scénářem. Nejlepší příběhy přece píše sám život.
Woody Harrelson
Během děje se neustále prolíná realita a svět filmu, což vede ke vtipným komentářům, zejména ze strany onoho pobudy, který je sám tak trochu psychopat a film miluje natolik, že hranici mezi realitou a fikcí nepovažuje za důležitou. Nebojí se smrti, jde mu o to, aby se závěrečná přestřelka odehrála na fotogenickém místě a on mohl pronést vtipnou hlášku jako: „Cože, ty sis nevzal na závěrečnou přestřelku pistoli?“
Sedm psychopatů je film o filmu a o milovnících filmu, kteří se mohou průměrnému člověku jevit jako blázni. Zkušený režisér si vzal trochu z Tarantina a trochu absurdna z Woodyho Allena, dal do toho mafiány, neurotické umělce a prostitutku, která četla Chomského a studuje vietnamštinu na Yale. Dost slušná sranda.