Hlavní obsah

Petr Janda: Moji spoluhráči spoustu starých písniček nikdy nehráli

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V roce 2013 si skupina Olympic jistě hned několikrát připomene padesát let existence. Jako předkrm k oslavám jubilea představí v následujícím roce všechna svá alba naživo. Bude se tak dít každé poslední úterý v měsíci (vyjma prázdnin) v pražské Malostranské besedě a Petr Janda, zpěvák a kytarista kapely, říká, že bude při koncertech na dobu vzniku každého alba vzpomínat.

Foto: Profimedia.cz

Olympic: Jiří Valenta, Milan Broum, Petr Janda, Milan Peroutka

Článek

Jak jste na nápad přehrát všechna svá alba přišli?

Když jsme v Malostranské besedě nedávno křtili album Ať žije rokenrol s písničkami ze stejnojmenného muzikálu, nabídli mu dramaturgové Malostranské besedy, abychom u nich zahráli.

Mně to ale nepřišlo moc zajímavé, a tak jsem navrhl, abychom v klubu odehráli sérii koncertů a na každém představili písničky z jednoho nebo dvou alb a doplnili je skladbami, které sice nejsou na řadových deskách, ale v dané době vyšly jako singly. Ještě ten večer, kdy mě to napadlo, jsem si sepsal pořadí. Vyšlo to na celý rok. Hrát budeme do února 2012, vždycky poslední úterý v měsíci.

Malostranská beseda ale není klub, ve kterém by Olympic hrával…

V tomto klubu Olympic vlastně ještě nehrál. Ale já se toho nebojím, mám zkušenosti s hraním po menších hospodách.

Už jste se začali na první koncert připravovat?

Měli jsme už nějaké zkoušky a vypadá to docela dobře. Je pravda, že moji spoluhráči spoustu starých písniček nikdy nehráli. Já ale spoustu z nich také zapomněl, takže je to v tomhle ohledu vyrovnané. Jsme překvapeni, jak naše staré písně, které se učíme z alb, pořád dobře znějí.

Přinesla vaše současná práce na písních z prvního alba Želva z roku 1968 nějaké další poznatky?

Spíše to jsou vzpomínky. Když jsme nahrávali, vykopl jsem si kabel od kytary a nehrál jsem. Na tom albu je to slyšet. Pamatuju si také, že jsme měli z dnešního pohledu takový směšný booster, čili zvukový efekt. Klein ho přivezl odněkud z Anglie, ale byl to italský výrobek. Měl zvuk, jako když se pářou trenýrky.

Už ho nemám, ale na ten koncert v Malostranské besedě ho zkusím sehnat přes inzerát. Budeme mít i jiné dobové relikvie. Škoda že mi brácha prodal kytaru, se kterou jsem tu desku nahrával.

Určitá období Olympiku jsou spojena s jinými členy kapely. Budou pozváni jako hosté?

Někteří ano. Ty koncerty děláme jako procházku historií, takže k tomu samozřejmě hosté patří, stejně tak dobové nástroje nebo kostýmy, které ještě máme. Někteří moji bývalí spoluhráči ale už bohužel zemřeli, takže se těch koncertů nezúčastní. Myslím si, že nepozveme Františka Ringo Čecha ani Karla Gotta, který s námi první tři roky vystupoval. Byl náš host, vždycky se objevil na pódiu, odzpíval tři písničky v angličtině a odešel. Naopak se těším, až se zase sejdeme třeba s Jiřím Kornem.

Vznikne z těch koncertů nějaký záznam?

Ano, chceme natočit průřez a případně ho potom vydat. Kromě toho bychom rádi ještě letos natočili novou desku a vydali ji. Vím, že se cédéčka už moc neprodávají, ale pro nás je to taková nostalgie, takže do toho jdeme.

Není škoda, že tento program zazní vlastně jenom jednou?

Nad tím jsem nepřemýšlel. My ho nebudeme nikam nabízet. To by musel vzniknout zájem od někoho zvenčí.

Kterou z vašich desek máte nejraději?

Mám rád Želvu a Prázdniny na zemi. Jsou to pro Olympic určitě zlomové desky. Želva nás nastartovala, ale pak to šlo trochu dolů. Podruhé nás nastartovalo album Prázdniny na zemi, ovšem pak to šlo zase dolů. Třetí deska, která byla pro kapelu nesporně klíčová, je podle mě Dávno. To je ale můj pohled.

V rámci supraphonských reedic jsme vydali i album O jé. Myslel jsem si o něm, že je to jasný propadák, ale prodeje ukázaly, že se lidem líbí. S fanoušky kapely čile komunikuji a neustále mě překvapuje, které desky a písničky z historie Olympiku upřednostňují. Odráží se v tom generační pohled. Padesátníci mají rádi Prázdniny na zemi, Ulici nebo Laboratoř, šedesátníci zase Ptáka Rosomáka, Maratón nebo Želvu. Záleží asi na tom, ke které desce se posluchači dostali poprvé. Ta pro ně byla zásadní.

Reklama

Související témata:

Související články

Olympic oslaví padesátiny koncerty

Skupina Olympic v rámci příprav na oslavu 50. výročí svého vzniku, které připadá na příští rok, připomene letos na koncertech v pražské Malostranské besedě...

Výběr článků

Načítám