Článek
Fanoušci tak mohou snadno nabýt dojmu, že nyní již mají všechny její studiové aktivity "pod střechou".Není to ale tak docela pravda. Archivy nadepsané názvem kapely skrývají další pozoruhodnosti, neboť Pearl Jam jsou už nějaký čas jednou z nejaktivnějších skupin americké rockové scény dneška.
Jednou se třeba na světlo boží dostanou dokončené verze písní Brother (na desce je instrumentální demosnímek) a Girl, jež měly být původně na debutovém albu Ten, či vánoční koleda Angel, která vyšla ve třiadevadesátém roce pro potřeby fan klubu skupiny. Skutečný výčet nezveřejněných rarit je samozřejmě ještě o něco bohatší.
Sbírka Lost Dogs je rozdělena na dvě alba podle atmosféry vybraných skladeb. Zatímco první nosič nabízí spíše uvolněné nahrávky s náladou blížící se rock´n´rollové dravosti šedesátých let, druhý disk je poklidný až komorní.
Pryč od grunge
Pearl Jam se totiž dávno vymanili z role věrozvěstů grunge, hudebního stylu počátku devadesátých let, který měl epicentrum v americkém Seattlu a jehož hlavními představiteli byli Nirvana a oni. Jak šel čas, odhalovali mnohem více své hudební kořeny. Charakteristická byla pro tento proces spolupráce s písničkářem Neilem Youngem, jež vyvrcholila vydáním alba Mirrorball (1995). Hráli na něm všichni členové Pearl Jam vyjma zpěváka Eddieho Veddera.
Stali se rockovou kapelou se zajímavou historií, stylově neohraničenou. To jim umožňuje vydávat nejroztodivnější nahrávky a pokoušet se v rámci přirozeného (tedy živě odehraného) rocku postavit se kamkoli a uspět se zbraněmi v podobě hráčské i aranžérské vyzrálosti a charakteristického naříkavého zpěvu Eddieho Veddera. Dokonce i s archívními záznamy, které dokázaly v době, kdy na ně lehal prach, řádně uzrát.
Dlouhé rutinní vystoupení
Nahrávky na 2CD Lost Dogs pocházejí z různých období a není na nich vůbec patrná únava, která ovšem skupinu provází na videosestřihu z koncertů, jež se konaly loni 7. a 8. března v New Yorku a plní 2DVD Live at the Garden.
Téměř tříhodinový záznam lze chápat jako zachycení rutinního vystoupení skupiny. Nejvíce energie při něm měl bubeník Matt Cameron, který kdysi hrával s jinou slavnou americkou formací Soundgarden. Ostatní jako by neustále odolávali nutkání podívat se tu a tam na hodinky, aby zjistili, kdy už bude večeru konec.
Jsou to ale Pearl Jam, kapela s přirozeným charismatem a náladou tolik originální, že ji vykouzlí třeba uprostřed noci bezprostředně po probuzení. Instrumenty hrají naučené party, občas se zaradují ze sólových exhibic či improvizačních perliček, zpěvák Vedder nad tím vším naléhavě naříká a možná místy naslouchá kouzlení klávesového hráče Booma Gaspara.
Tak dlouhý záznam je ovšem takřka k nevydržení. Pearl Jam si nikdy nepotrpěli na výpravnou scénu či pyrotechnické efekty, pročež je veškerá "zábava" jen a jen na nich. Po prvních dvaceti minutách je jisté, že DVD lze beze strachu, že o něco přijdete, poslouchat z kuchyně při vaření či nějaké jiné bohulibé činnosti.
Pearl Jam: Lost Dogs (2CD)
Sony Music/Bonton, 53:01 a 58:54
Pearl Jam: Live at the Garden (2DVD)
Sony Music/Bonton, 175 min.