Článek
Turné, během něhož Patti Smith vystupuje v Německu i Británii, Franci a Itálii, vyvrcholí v newyorském Beacon Theater 10. a 11. listopadu.
Na turné doprovázejí zpěvačku a básnířku dva původní členové kapely, kteří se na natáčení desky podíleli – hráč na klávesy Lenny Kaye a bubeník Jay Dee Daugherty. Chybět bude zesnulý hráč na klávesy Richard Sohl a také baskytarista Ivan Král, které nahradí Tony Shanahan.
Patti Smith, která se snažila spojovat poezii s hudbou, původně doprovázeli jen hudební kritik Kaye a Sohl. Pak se k ní přidal Daugherty a Král, který na to před lety vzpomínal: „Jednou jsem v New Yorku na Mahattanu zašel do kostela, kde různé básnířky četly svoje věci. Mezi nimi byla jedna, nebylo ani jasné, zda je to holka, nebo kluk, chrlila to ze sebe a kolem sebe rozhazovala popsané stránky. Říkal jsem si, ta má energii, s tou se musím potkat. Pak jsem se dozvěděl, že taky hraje. Zašel jsem si ji poslechnout do klubu. Měla tam pianistu a kytaristu a já se jí po koncertě zeptal, jestli nepotřebuje někoho na kytaru nebo na basu. Po měsíci se mi ozvala, abych přišel, dorazil jsem do zkušebny, tam bylo všechno puštěný naplno. Řekla, že dáme Glorii. Hráli jsme ji čtyřicet minut. Na konci už jsem nemohl. Doufal jsem, že mě vezme. No a za dva týdny mi volala, že mě bere.
Z jeho slov je patrný obdiv ke zpěvačce: „Patti je klasa. Nejen jako zpěvačka nebo skladatelka, ale celkově. Takovou osobnost jsem od tý doby nenašel. Patti byla velice originální, když jsme natočili první desku Horses, tak to byl neuvěřitelný skok a radost a nadšení. Je v ní určitá magie, je to ta nejlepší deska, jakou jsme tenkrát nahráli.“
Deska vyšla na konci roku 1975, protože Patti Smith na sebe upozornila, když získala sedmitýdenní angažmá v tehdy neznámém klubu CBGB. Desku produkoval John Cale z Velvet Undeground.
Album je naléhavé a ukazuje, že Patti Smith tehdy nehrála jen písně, ale také volné kompozice mající charakter jamu, což ukazují hlavně skladby Land a Birdland, ale i úvodní Gloria, kde se píseň Van Morrisona prolíná s biblickým In excelsis deo.
I když je Patti Smith považována za kmotru punku a nové vlny, už debut ukazuje, že její záběr je mnohem širší. Kromě přímočarého garážového rocku je na něm vidět i ovlivnění free jazzem i projekty Johna Calea. Hlavní je otevřenost a naléhavost i snaha vyjadřovat se svobodě a nenechat se přitom nijak svazovat. V tom pokračovala po celou svou kariéru.