Hlavní obsah

Obraz z indické mytologie se v Praze vydražil za 17 milionů korun

Obraz ruského malíře Borise Grigorijeva Rámajána z roku 1931 se na čtvrteční aukci v Praze prodal za 17,36 milionu korun včetně aukční přirážky. Jeho vyvolávací cena byla devět milionů korun. Dílo vychází ze starověkého eposu o životě prince Rámy. Jeho ústřední postavou je Sítá, bájná hrdinka a princova božská manželka.

Foto: arthousehejtmanek.cz

Obraz ruského malíře Borise Grigorijeva Rámajána

Článek

Dražila se přibližně stovka výtvarných děl, starých tisků či starožitností a celkem se prodala díla za 48 milionů korun, řekla Simona Martínková za pořádající společnost Arthouse Hejtmánek.

Za 2,48 milionu korun se vydražil spis Mikuláše Kopernika vydaný roku 1566 a pocházející z majetku českého průmyslníka Josefa Jana Fryče, optika, astronoma a mecenáše, který vybudoval ondřejovskou hvězdárnu. Z vyvolávací ceny 800 000 se na 1,18 milionu dostal obraz z dílny Karla Škréty Narození Panny Marie. Za 930 000 korun se prodala plastika Ladislava Šalouna nazvaná Harpyje a představující z antiky převzatou zlovolnou bytost.

Foto: arthousehejtmanek.cz

Spis Mikuláše Kopernika

Z částky 450 000 korun se na sumu 1,86 milionu korun dostal obraz Jindřicha Pruchy Jarní krajina. Velký úspěch zaznamenal soubor předmětů ze dřeva a textilu nabízených pod názvem Talaškino. Vznikaly na přelomu 19. a 20. století v Talaškinu nedaleko Smolenska v nejzápadnější části Ruska. V aukci byly dózy, mísy i hudební nástroje, z nichž největší nárůst zaznamenala přibližně deseticentimetrová krabička ve tvaru domečku, která se z vyvolávací ceny 20 000 korun vyšplhala až na 496 000 korun. Její autorkou byla sama zakladatelka Talaškinského panství, filantropka a mecenáška kněžna Marie Teniševová.

Foto: arthousehejtmanek.cz

Obraz ruského malíře Borise Grigorijeva Rámajána

Olej Rámájana se naposledy představil české veřejnosti před 88 lety v rámci výstavy skupiny slovanských umělců v Praze. Boris Grigorijev (1886 až 1939) namaloval Rámájanu na počátku roku 1931 na Francouzské riviéře, kde po emigraci z Ruska žil. Ovlivnila ho při tom východní kultura. Dílo vychází ze starověkého indického eposu o životě prince Rámy.

Jeho ústřední postavou je Sítá, bájná hrdinka a princova božská manželka, ztělesňující věrnou manželskou lásku. Oduševnělou krásku v sárí zachytil malíř s tradičním indickým hudebním nástrojem v ruce, obklopenou vegetací a zvířaty. Do výjevu však autor - dle svých vlastních slov - zakomponoval i "veselé tváře sovětských chlapců", které na Sítú rozverně pokukují. Grigorijev obdivoval filozofii nenásilí indického politického vůdce Mahátmy Gándhího, jemuž je obraz věnován.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám