Článek
Za devatenáct let existence máte na kontě řadu hitů. Máte ještě ambice překonávat staré novými?
Ivan: Hudba nejsou závody. Nejde v ní o to, aby člověk překonal sám sebe nebo soutěžil s kapelami. Pro nás je vždy největší motivací nahrát dobrou desku, která má nějakou výpověď. Můj bratr Igor například nepustí na desku text, který je špatný. Platí u nás, že špatné texty a písně na desku neprojdou. Všichni samozřejmě máme na každé desce své favority, u nichž věříme, že by se hity mohly stát. To je ale vedlejší věc, náš záměr je kvalita.
Igor je sice hlavní textař, ale na nové desce jsou dva texty vaše. Bylo potřeba změnit témata?
Ivan: Vždy, když se připravuje nová deska, sejdeme se a řekneme si, kdo má jaký nápad. Já teď také s nějakými přišel. K písničce Dar jsem měl hudbu i text. Ostatní si ji poslechli a řekli, že text je super, ale hudba je mizerná. Poslal jsem tedy text našemu klávesistovi Zoltánovi a požádal ho, aby na něj složil nějakou dobrou muziku. Stalo se. Za týden přišel s hudbou, která je nádherná a je na desce. Písničku Život jsem už napsal celou. Podstatné bylo, že jsem našel klíčové téma, tedy konstatování, že život je příliš dlouhý jen na jednu lásku.
Ta píseň stojí v podstatě proti všem těm láskyplným, kterými jste se v minulosti i na zbytku nového alba prezentovali. Byl to důvod, proč vznikla?
Ivan: Že se člověk může v životě zamilovat několikrát a pokaždé stejně intenzivně, není tak docela má zkušenost. Žiju osmnáct let v dobrém vztahu, který prošel několika útrapami a někdy byl takříkajíc na hraně. Všechno jsme ale s manželkou překonali.
Myslím si zkrátka, že je to zajímavé téma. Skutečně asi neexistuje stoprocentně harmonický vztah. Tahle písnička nehaní lásku, jak by se mohlo na první poslech zdát. Je o tom, že vztahy jsou v lidském životě běh na dlouhou trať a člověk v nich prostě dělá chyby, ať se mu to líbí, anebo ne.
Ve srovnání s dalšími vašimi písněmi je tematicky trochu jiné Tango s dejinami...
Igor: Setkal jsem se s člověkem, který se jmenuje Luboš a je kybernetik. Patří k těm, kteří za mnou nepřišli jenom proto, abych se jim podepsal na fotografii. Bavili jsme se o životě a strávili jsme tím mnoho hodin. Probírali jsme životní principy, politiku, moc, historii, lásku, nenávist. Na základě těch rozhovorů pak vznikla písnička. Je o tom, že svět funguje ve spirálách a chyby, které děláme, už tu byly, přinesla je historie. Bohužel jsme se z nich nepoučili. Člověk takový je. Drtivá většina hledí jenom sama na sebe.
Mohla se ta písnička jmenovat Waltz s dejinami?
Ivan: Mohla, ale nejmenuje, protože k temperamentnímu textu se hodí temperamentní název. Navíc v té skladbě tango skutečně zazní.
Igor: Text je naléhavý, a tango mi takové vždycky přišlo také.
Na konci alba je takzvaná soft verze písničky Povedz mi, která novinku otevírá?
Igor: Je to originální verze. Autorem je kytarista Dušan. Když ji přinesl, upravili jsme ji po zvukové stránce tak, aby zněla moderně. On z toho byl trochu zklamaný, a tak jsme se dohodli, že tu jeho původně akustickou verzi na desku dáme jako bonus.
Ivan: Akustická je proto, že v období, kdy ji Dušan napsal, jsme byli na akustickém turné. Navíc, když studoval na konzervatoři, hrál především na akustickou kytaru. Původní verze se nám líbila, ale měli jsme dojem, že dnes se už hraje jinak. Proto jsme ji zvukově upravili. V podstatě je dobré, že se tohle všechno stalo, protože v budoucnu máme v plánu další akustické turné, a tím pádem je pro ně tahle písnička připravená.
Ve skladbě Mám len pár chvíľ zpívá Igor se Zoltánem, jde tedy o duet. Proč jste ji pojali právě takhle?
Ivan: Zoltán napsal hudbu a Igor text. Když jsme nahráli muziku a Igor písničku nazpíval, měli jsme pocit, že zpívá příliš vysoko na to, že se celá skladba nese ve velmi pokojné atmosféře. Navrhl jsem, ať ji zkusí nazpívat Zoltán. Chopil se toho, ale nebylo to až tak geniální, aby ji mohl zpívat sám. A tak jsme se nakonec rozhodli pro kompromis. Oba hlasy jsme spojili a duet byl na světě.
Je na desce něco zvláštního?
Igor: V jedné písni zpívám něco jiného, než co je napsané v textu v bookletu. Je to jenom jedno slovíčko a myslím si, že o tom ostatní z kapely ani nevědí. Vyhlásíme soutěž o V. I. P. vstupenky na celé turné. Dostane je ten, kdo to slovíčko najde.
Nové album jste nahrávali v Košicích. Proč jste si nevybrali nějaké prestižní studio?
Igor: Bývaly časy, kdy jsme rodné Košice opustili třeba i na měsíc a jeli jsme nahrávat k Petru Jandovi do studia Propast nedaleko Prahy. Teď už je to jiné. To, že bychom byli měsíc bez rodin, je pro nás nepředstavitelné. Proto jsme už druhé album točili v košickém studiu Klakson. Je tam špičkový zvukař Roman Šoltys, který stojí za nahrávkou Na, na, naa s Chinaski a stejně dobře nahrál duet s Luckou Bílou Ženušky. Volba byla jasná. Ráno jsme odvedli děti do škol, dopoledne jsme byli ve studiu a odpoledne jsme šli s dětmi na kroužky.