Článek
V Česku máte jediný koncert. Proč? Vždyť před devíti lety jste tu vystoupili dvakrát a s ohromným úspěchem.
Přicestovali jsme z Maďarska, kde jsme zpívali ve Veszprému, a po Krumlovu zase odjíždíme do Německa, pak ještě do Španělska a Norska. Nejenom zpíváme, ale někde vedeme i dílny pro zájemce o jazzový zpěv.
Zpívaly jste po celém světě. Jak na vás zapůsobil Krumlov a všechny klady a zápory open-air koncertu?
Pod širým nebem zpíváme často, jednou jsme dokonce zpívali v Argentině mezi kravami, takže nás těžko něco překvapí. A když spolkneme občas nějakou tu mušku, nevyvede nás to z míry. Ale takovou krásu, jakou jsme viděli tady, hned tak znovu nepotkáme. Chceme se sem vrátit. Stejně jako obdivujeme zdejší publikum, které je vždy - ať už před lety v Praze a Přerově či teď zde - výborné.
Letos slavíte 20 let trvání kvarteta. Co chystáte k výročí?
Připravujeme CD A Day Like This, které by mělo vyjít na podzim. Většinu věcí z něho zpíváme i na současném evropském turné.
Ve vaší diskografii jsou nahrávky s orchestrem Counta Basieho, brazilská hudba, písně Paula Simona. Prý jste dokonce nazpívali i poezii Reinera Marii Rilkeho, pražského rodáka?
To byl nápad našeho přítele Roberta Lepleyho, který Rilkovy básně nejen přeložil, ale napsal k nim také hudbu. Na desce z roku 1993 je i recitace Meryl Streepové.
O vás, Kim, vím, že často zpíváte i sólově. Jste výjimka, nebo takové projekty mají i ostatní?
Sólově zpíváme občas všichni, někdo více, někdo méně. Loni jsem dokonce zpívala i u vás v Praze na Jazzovém mostu Rudolfa Mazače v pražském Mánesu společně se svým mužem, trombonistou Jay Ashbym, a Mazačovým bandem Kentonmania. Mazače znám z koncertů v Německu, a tak jsem uvítala, že přijel za námi i do Krumlova.
Jako kvartet zpíváte raději s triem, nebo s velkým bandem jako na vašem cenou Grammy oceněném CD s Basieho kapelou?
Pro kvalitu zpěvu má větší význam zpěv s malým triem. Tam se totiž nemůžete za nic schovat, nic vypustit, což někdy u zpěvu s velkou kapelou lze. Posluchačsky je asi přitažlivější zpěv s velkým bandem. Ten vás zvedne ze židlí a nenechá svým důrazem na frázování moc odpočívat. Jazzový zpěvák by měl ovládat obojí.