Článek
Motáky nezvěstnému (poprvé exilově vydané v roce 1978) bývají považovány za nejzásadnější počin Peckovy literární tvorby. Nesou silné autobiografické rysy.
Ústřední postava Vilém Svoboda je zatčen při pokusu o útěk přes hranice a v jeho zavazadle jsou navíc nalezeny ilegální tiskoviny. Po krutých výsleších v pankrácké vazbě je mladý muž odsouzen k jedenáctiletému vězení. Projde pracovním táborem na Kladně, řadu let stráví v uranových lágrech na Jáchymovsku a posléze v příbramském Bytízu.
Autor vydává nejen přímé svědectví o nelidských podmínkách a ponižování v komunistických táborech, ale vytváří i strhující románovou kresbu. Na základě vlastních zkušeností představuje ubohost a krutost vězeňských dozorců a noří se hluboko do nitra odsouzených.
Obal audioknihy
K vyprávění používá střídavě třetí a první osobu, kdy Vilém formuluje své pocity a názory právě psaním motáků nezvěstnému. Lze tak sledovat i vnitřní vývoj ústřední postavy, která se snaží neztratit lidskou důstojnost, ale současně si čím dál víc připouští, že vysněné propuštění na svobodu je vlastně nahrazením jednoho lágru lágrem druhým, byť volnějším a prostornějším.
Devízou díla je i autorův jazyk, který svou barvitostí a osobitostí podtrhuje literární sílu knihy. Je dobré se do Motáků nezvěstnému zaposlouchat. Není to sice poslouchání lehké a už vůbec ne radostné, ale zato velmi výmluvné, a navíc burcující k nadčasovým úvahám a myšlenkám. Úvahám o lidských postojích, charakterech a principech, které jsou stále platné.
Může se vám hodit na Zboží.cz: