Článek
Po románu Zku*venej příběh o takřka neuvěřitelné manipulaci chlapce a později muže Henryho ze severovýchodu USA, toužícího vlastně jen po penězích a využívání druhých, se vrátil ke své nejznámější postavě. Kriminalista Martin Servaz z francouzské strany Pyrenejí, jeho zástupce Vincent Espérandieu i další spolupracovníci narazí na stopu psychopatického švýcarského prokurátora, později usvědčeného vraha Juliana Hirtmanna.
Získají ji díky norské inspektorce Kirsten Nigaardové, jež vyšetřuje vraždu mladé ženy pracující na ropné plošině. Nepochybně ji zabil muž identifikovaný jako Hirtmann, který se na pobřeží Norska na pár let ukryl před pronásledovateli. Kromě stop potvrzujících vraždu ženy našla Kirsten v jeho převlékací kabince fotografii pětiletého chlapce s popiskem: Gustav. Směr vyšetřování byl dán.
Ve výtečném překladu Jiřího Žáka, který dodává celému příběhu spád, se Minierovi daří znovu ukazovat hrůzu z manipulace druhými. Hirtmann, disponující neuvěřitelnou schopností zjistit si rodinné informace snad o každém člověku, dokáže zasáhnout každého v nejcitlivějším místě – předpovídaným útokem na dceru či syna. I to je jistě jeden z důvodů, proč se Minierovy knihy, jejichž rozsah jeho nakladatel nelimituje, staly tak populární.
Minier také udivuje nepředpokládanými zvraty. Ukazuje, že každý člověk má v sobě skrytá tajemství, která jeho příběh postupně odhaluje. A jsou to opravdu šokující proměny, jež čtenáře přesvědčují, že lze jen málokomu věřit.
Ve druhé polovině románu Noc však Minier míchá kartami způsobem, jemuž se v dramatu říká deus ex machina. Tedy zásahy jakoby shůry, podporujícími v tomto případě podezření vůči Servazovi, že spáchal trestný čin. Jde o detaily, které ale bourají jinak věrohodnou konstrukci příběhu.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: