Článek
Deska Neslýchané se vyhýbá abstrakci, je sbírkou konkrétních příběhů lidských postaviček. Jedna z písní obsahuje vzpomínky na bývalé učitele (zde se nám nostalgie mísí i s nenávistí, ale existovaly zjevně i oblíbené učitelky), jiná je ódou na milou paní z koloniálu, kterou autor staví do kontrastu k „hyper-mega-supermarketům“, protože u ní je „jako doma“. Vše opentleno rýmy a slovními hříčkami.
Zpěv frontmana nemusí být zrovna ohromující, ale dal by se označit za funkční a odpovídající náladám písní. Instrumentálně se kapela snaží působit hodně pestře (housle, mandolína, harmonium, dechy) a na mnoha místech uplatňuje hudební humor, když zvuk hospodské odrhovačky a folku spojí s metalem, krátkými jazzovými mezihrami nebo s ulítlými odkazy k technu (Takovej pán). Pozoruhodné je také přídavné DVD, kde najdeme tucet písní pro neslyšící. Jsou tlumočeny znakovým jazykem.